Článek
Idziak je světově nejproslulejší polský kameraman, který je spojen s polskou vlnou 70. let. Točí však i ve světě – v Hollywoodu i jinde na Západě. Oba již mají zkušenosti s použitím 3D.
„Jako původně výtvarník jsem se odjakživa zajímal o Pietera Brueghela,“ vysvětluje Majewski vznik filmu Mlýn a kříž. „Nikdy jsem ale o něm nechtěl točit životopisný film, jak se běžně dělají, ale chtěl jsem ukázat jeho obrazy a vše, co za nimi je,“ pokračuje.
„Brueghel byl i vynikající psycholog a filozof a jeho obrazy dodnes šokují. Třeba v Pádu Ikara si musíte dávat pozor, abyste vůbec Ikara uviděli, vidíte jen nohu čouhající z vody někde v pozadí. Jinak ukazuje všední život lidí. Soustředil jsem se na vizuální zobrazení scén z jeho obrazů, hledal jsem podobné krajiny, oblaka jsem našel až na Novém Zélandě,“ dodává.
A doplňuje: „Hodně jsem využíval počítačové technologie. Nejtěžší je zobrazit jeho prolínání perspektiv – v jednom obraze se jich setkává třeba sedm.“
Slawomir Idziak má na festivalu nejnovější snímek, Varšavskou bitvu 1920 režiséra Jerzyho Hoffmana, první polský film natočený ve 3D. „Je to technologie, která začíná novou éru v kinematografii. Je ale výhodná jen pro některé žánry,“ říká Idziak. „V romantickém snímku o lásce si ji představit nedovedu,“ dodává kameraman, který vyzdvihuje svoji spolupráci s Krzysztofem Kieslowským.