Článek
Tři generace jedné rodiny byly kvůli natáčení na dva měsíce převezeny do poměrně primitivní chalupy v lesích, kde bylo k dispozici jen to, co měli naši předkové za války. Museli si sami opravovat stavení, dojit krávy, pracovat na zahradě.
Všechno mělo připomínat skutečnou válku. Měli lístky na potraviny, jejichž výběr byl omezený, a místo televize a internetu staré rádio s protektorátními programy. Komunikovat směli jen s herci, kteří představovali tehdejšího starostu, učitele či sousedku. V noci je navíc čekal nájezd gestapa, který jim rozbil i trochu jejich skromného majetku.
Podle tvůrců se rodina do hry velmi vžila a 2 měsíce tvrdého života v horách vydržela, za což si dohromady odnesla odměnu v podobě zlatých mincí za 1 milión korun.
Rodina přežívala 2 měsíce na samotě bez moderní techniky.
„Byly to tři generace jedné rodiny, ten casting trval hrozně dlouho, bylo hrozně těžké takovou rodinu sehnat. Asi tušíte, jací lidé se nám hlásili. Tuto rodinu nám sneslo samo nebe, je to rodina velmi kultivovaná a zábavná. Chtěli jsme vyzkoušet, jak přežije současná rodina na samotě v Beskydech 2 měsíce bez výdobytků civilizace. Druhý moment je tímto způsobem, nenásilným a věrohodným, ukázat lidem, jak se běžně žilo v protektorátu. Třetí moment je, že ta rodina se stává součástí kontinuálního příběhu,” vysvětlila kreativní producentka Lenka Poláková.
Dovolená v Protektorátu
„Hlásily se nám typy, které znají reality show, ty my jsme nechtěli. Lidé, kteří primárně chtěli peníze. Ptali se, jaká bude výhra. My jsme hledali na základě rady psychologů. Oni říkali, že to musí být koherentní rodina, která drží pohromadě, lidi, kteří se mají rádi, a nejdou do toho jen pro peníze,” řekla režisérka Zora Cejnková.
„Oni nevěděli nic. Do jaké doby půjdou, co je čeká. O tom, že tam budou potkávat dobové postavy, které je budou stavět před relativně velmi nepříjemné situace, neměli ani tušení. Oni oscilovali někde mezi pravěkem, dobou husitskou a dobou Jana Nerudy. Šli do velkého neznáma.”