Článek
Všechno začalo ještě předtím několika krátkými němými filmy. Také ty představil osobně na odpoledni věnovaném v sekci Berlinale Special ke stému výročí Disneyho animace dvojnásobný laureát Oscara a prezident Walt Disney Animation Studios Clark Spencer. Sestavil pásmo svých nejoblíbenějších krátkých filmů Disneyho studia a provedl diváky zaplněného kinosálu zřejmě nejzábavnějším programem festivalu.
„Na mé práci je nejkrásnější, že jsem v ní s lidmi, kteří si mohou v zaměstnání hrát,“ řekl Spencer a v první části uvedl tři nejstarší Disneyho krátké němé filmy. Bylo až k neuvěření, jak tyto sto let staré dvouminutové anekdotky dokáží ještě dnes rozesmát.
Už ten první, Popelka, má vtip, jaký u této pohádky snad ani nečekáme a který světu naznačil, že Waltu Disneymu nebude ani v budoucnu nic svaté a žádný fór dost velký. Kombinovaná krátká Alenka v říši divů pak představila malou holčičku, která přichází k Disneymu na návštěvu, a on jí (a zároveň divákům) ukazuje kouzlo animace.
Mortimer? Žena řekla: ne
Pak teprve přišel Mickey Mouse, a to bylo teprve něco! Disney ho vymyslel podle svého někdejšího domácího mazlíčka, myši. Původně se měl jmenovat Mortimer, ale Disneyho manželka Lillian ho přejmenovala na Mickeyho, protože původní jméno se podle ní k myšákovi nehodilo.
První film byl ještě němý, ale už v tom druhém, Parníku Williem, Micky Mouse promluvil, a hlas mu dal (až do roku 1946) sám Walt Disney. Po Mickey Mouseovi, jehož popularita dodnes neumdlévá, přišel Kačer Donald, zlomyslní chipmunkové Chip a Dale a mnozí další, kteří již dnes mají i své celovečerní animované filmy.
Ale kouzlo těch krátkých, z nichž nejnovější je film Going Home (Návrat domů, 2021) s postavičkou Papermana, je nenahraditelné.