Článek
V dopise, v němž popisuje přílišnou ochranu studentů umění před vnější kritikou či nemožnost se jako vyučující zcela otevřeně vyjádřit, měl mít původně soukromý charakter. A tak to mělo podle jeho kolegů z Katedry volného umění UMPRUM i zůstat.
Vůči jeho názorům se vymezili těmito slovy: „Máme respekt k práci, kterou na katedře za třináct let svého působení odvedl a která ovlivnila studující, jež školou úspěšně provedl. (…) Zvýšená snaha o korektnost a citlivost k jazyku, který používáme, je v současném nerovném světě na místě a neměla by být zlehčována nebo parodována. Naše výhrady se ale týkají i negativního obrazu, který dopis vykresluje o mladé generaci, jejích hodnotách, vizích a pracovní morálce.“
Mezi podepsanými jsou umělci Dominik Lang, Michal Pěchouček nebo Aleksandra Vajd. „Z pozice profesionálů s dlouholetou pedagogickou praxí apelujeme na veřejnost, aby zůstala vůči mladým lidem otevřená a nestavěla se do defenzivní pozice vůči jejich projevům a požadavkům,“ zdůraznili. V plném znění ke čtení zde.
Na UMPRUM končím, mladí umělci jsou často pod vlivem hyperkorektnosti, říká výtvarník a pedagog Černický
Na Černického reagovali i studující na UMPRUM. Podle čtyř studentek katedry volného umění odcházející pedagog vydal „stanovisko neporozumění, které zavrhuje živý dialog“.
„Namísto toho poskytuje široké veřejnosti uzavřený, z vrchní pozice svého pedagogického působení konstruovaný monolog. (…) Pozice vyučujícího je přitom vždy pozicí moci. Vyučující je tím, kdo ze samé podstaty své mocenské pozice disponuje právem ,vyjadřovat se‘. Může přitom na názory a pocity ostatních, tj. těch, kdo jsou v institucionální hierarchii pod ním, lehce zapomenout,“ napsali s dodatkem, že role vyučujícího by měla mimo jiné spočívat právě ve vytvoření prostoru pro studující tak, aby se chtěli vyjadřovat. Celá verze k přečtení zde.
Jiří Černický otevřel výbušné téma: Nedělejme ze studentů skleníkové kytky
