Muzikant Petr Kužvart: Vrátit se k hraní bylo psychicky náročné

Pracuji jako pedagog na různých školách a věnuji se práci na krizových linkách. Ale zhruba po půl roce, kdy jsem jako trumpetista nikde neúčinkoval, to přišlo. Najednou mi došlo, že pokud nevylezu delší dobu na pódium, je s hraním konec. Kolegové z branže mi dají jistě za pravdu. Jakmile přestanete vystupovat, ztratíte správný tah, sebevědomí, prostě aktivní hraní nelze ničím nahradit. To doma nenacvičíte.

Takže před dvěma lety na jaře nastal čas položit si otázku, jestli chci dál jako trumpetista hrát. Odpověděl jsem si, že ano. Žena mě v tomto ohledu vždy chápala a podporovala. Po kladné odpovědi jsem vše trpělivě ponechal osudu.

K tomu, aby člověk mohl někde účinkovat, ho musí také někdo oslovit s nabídkou. A samozřejmě je důležité být v naprosté hráčské kondici. To je na hostování velmi náročné. Jakoukoli práci vezmete, musíte ji odvést na sto procent. Jinak si příště nezahrajete. A upřímně, pokud vystupujete léta se známou kapelou, jste více vidět. Přiznávám, že to bylo po letech velmi psychicky náročné.

Otázka, jestli na to ještě mám, mi samozřejmě hlavou proběhla mnohokrát. Za ta léta s jednou kapelou jsem ztratil přehled. Musím ale říct, že valím oči, jak dnes mladí kluci na trumpety hrajou. Klobouk dolů. Darem za to, že někde hostujete, je naprostá svoboda. Je na vás rozhodnout se, do čeho jít a do čeho nikoli. To je pro mě naprosto nové a fascinující.

Nabídky jako zázrakem najednou přišly. Zavolali mi muzikanti z Big bandu Felixe Slováčka na rychlý záskok a vzápětí kapela Mig 21, která potřebovala na jedenáct letních festivalů záskok za trumpetistu Pavla Hrdličku. Kluky znám léta a bylo to opravdu skvělé, byla mezi námi ohromná symbióza i velká legrace. Jakmile se do toho dostanete, nůžky se rozevřou.

Účinkuji jako host v několika big bandech. Také mě několikrát přizval Marpo na své velkolepé koncerty s kapelou TroubleGang. Bylo to od něj velmi hezké a kolegiální, moc mi to v období nástupu zpět do hudební branže pomohlo.

Od září 2019 jsem také přijal nabídku do orchestru v muzikálu Čarodějka. Je to velmi zajímavá zkušenost s parádní muzikou. Pro trubky jsou v ní dost náročné party. V současnosti připravuji projekt s Ondřejem Škochem, svým dlouholetým kolegou z Chinaski. Dáváme s kapelou Napořád dohromady nové písně a chceme je natočit s producentem Clintem Murphym, se kterým máme zkušenosti z minulých spoluprací na deskách.

Najednou se všechno hudební dění z důvodu pandemie zastavilo. Přijal jsem to, prostě se nedá nic dělat. A upřímně řečeno, měl jsem toho víc než dost. Nechci, aby to vyznělo nějak nabubřele či nevhodně, ale hrál jsem od listopadu každý víkend, a kdo si někdy vyzkoušel hrát na plesech s big bandy do rána nebo dvojáky tříhodinových muzikálů, ví, o čem mluvím. A jelikož beru hudbu čistě jako koníčka, začínal jsem si klást otázku, zda chci tak vytížený být.

Žena mi říkala už začátkem letošního roku, že jsem pryč víc, než když jsem hrál s Chinaski. A měla naprostou pravdu. Takže nyní to zastavení pro mě znamená opět možnost být s rodinou. Narodil se mi před půl rokem druhý syn Vojta a je krásné být teď denně nonstop s dvěma kluky. Takže stav zvládám, nedá se nic dělat. Hrát se zase bude. Musíme to všichni nějak zvládnout.

Linka první psychické pomoci, která je na čísle 116 123, je jedinou bezplatnou v této republice, která poskytuje rady a podporu lidem v jakémkoli věku a s jakoukoli problematikou bez omezení. V provozu je nonstop. Nutno jen dodat, že pro nezletilé máme ještě specializovanou linku Pro rodinu a školu, která je na čísle 116 000. Na tu klienty s problematikou, která se týká nezletilých, přesměrujeme. Nejsme klasickou Linkou důvěry, ale řekněme takovou pohotovostí, kterou znají lidé ze zdravotnictví.

Pokud je člověk v krizi, nasměrujeme ho k pomoci. A samozřejmě pokud to situace vyžaduje, jsme s ním ve chvíli, kdy potřebuje podporu. Podrobně probereme situaci a společně hledáme východisko.

Rozlišujeme také denní a noční. V noci řešíme jen opravdu neodkladné záležitosti. Těch akutních potíží může být celá škála. Řekl bych, že pro současnou situaci, kdy je mnoho lidí zavřených doma a má z toho obavy, jsme ideální pro pomoc tady a teď. Ze speciálních krizových linek na nás přepojují případy, které nejsou pro ně.

Jsem koordinátor a starám se o to, aby vše na lince běželo, jak má. Starám se o funkčnost telefonů, namlouvám záznamníky, hlídám chod chatů, webových stránek a podobně. Dávám kolegům linkařům zpětnou vazbu a jsem jim v případě potřeby konzultace náročných případů kdykoliv k dispozici. V dobách přetížení či v komplikovaných situacích jsem i na telefonu. A nyní to potřeba samozřejmě je.

To, co lidé řeší, je opravdu různé. Pro každého je také jinak únosná určitá zátěž. A v současné době, kdy je mnoho lidí doma zavřených v nejistotě, je to opravdu náročné i pro ty, kteří běžně problémy zvládají. Nemluvě o klientech, kteří jsou psychiatričtí, úzkostní či zdravotně handicapovaní.

Velké množství hovorů nyní souvisí s krizovým stavem. A čekáme ještě větší nápor. Po uvolnění nařízení vlády a návratu do běžnějšího režimu přijde na lidi spousta nových zátěží. Mnoho jich přišlo nebo v budoucnu přijde o práci. Ale proto tu naše krizová linka je.

Je nutné dodat, že s nárůstem hovorů se také potýkáme se značnou finanční zátěží. Bezplatné hovory samozřejmě hradí provozovatel, tedy my jako neziskovka. Takže sháníme peníze, kde se dá. Ale lidé nám nyní dost přispívají na náš transparentní účet. Jsme za to vděční.

Těším se na setkání s kamarády muzikanty. Těším se, že spolu třeba zajdeme do hospody. Člověku chybí osobní kontakt s přáteli, ale poněvadž mám malé děti, nařízení plně respektuji. Musíme být trpěliví. Zvládneme to.