Muzeum v Žatci po letech odhalilo unikátní poklad. Ve své době měl hodnotu jako 27 tisíc slepic

„Žatecký poklad je ze všech pokladů, které byly do země uloženy před polovinou 11. století na území Čech nejtěžší a dá se říci nejunikátnější,“ uvádí naše povídání archeolog a zaměstnanec muzea v Žatci Petr Holodňák.

„Obsahuje největší škálu předmětů, které reprezentují jak surovinu, například stříbrné hřivny, stříbrné drátky, tak několik druhů náušnic a záušnic i unikátní toaletní soupravu. A jako jediný z českých pokladů obsahuje i zlaté předměty,“ upřesnil nález z roku 1937 Holodňák.

„Vyzdvihl bych prestižní zlatý prsten osazený almandinem a pravými perlami,“ doplnil.

Nález obsahuje více než 340 denárů a jsou tam obsazeny ražby české i německé. „Ty mince jsou pro nás významné z toho důvodu, že nám umožňují poměrně přesně datovat dobu uložení pokladu do země,“ řekl archeolog.

Nejmladšími ražbami jsou denáry z konce vlády knížete Jaromíra z roku 1012. „My tedy můžeme spolehlivě uvést, že poklad se do země dostal v roce 1012 nebo velmi krátce po tomto datu,“ upřesnil archeolog.

Poklad byl nalezen v dubnu roku 1937 na staveništi stavby balírny chmele na dnešním žateckém Chmelařském náměstí. Pod motykou dělníka Josefa Weigerta se při odkopávání zeminy objevila keramická nádoba naplněná až po okraj stříbrem a zlatými šperky. Kromě stříbrných mincí a stříbrných odlitků obsahoval i zlaté prsteny, náušnice, kříže i  polotovary na výrobu šperků, například kousky zlatého drátu.

V Žatci je několik desítek staveb chmelařské industriální architektury, ale jen dva sklady byly vyprojektovány s podzemním podlažím. „Naštěstí k nim patřilo i místo, kde byl uložen tento poklad,“ rozpovídal se Petr Holodňák.

„Další šťastnou situací bylo, že při těch tehdejších zemních pracích se používala pouze lopata, motyka a krumpáč. Takže byla mnohem větší šance najít poklad v celistvosti a nepoškozený,“ upřesnil.

„Poslední šťastnou okolností bylo, že poklad byl velmi záhy oznámen zdejšímu, tehdy německému muzeu. Díky práci tehdejšího ředitele nedošlo k žádné újmě nebo ztrátě některých předmětů,“ uzavřel příběh archeolog.

Ve své historii byl poklad vystaven pouze pětkrát. Poprvé v roce 1938, poté byl několik desítek let uschován v depozitáři Národního muzea a vystaven byl opět až v letech 2000 a 2001 na několika místech po Evropě. Pak se vrátil do Žatce, zde ho mohli návštěvníci vidět v letech 2004 a 2014. Tehdy také začala příprava na trvalou expozici.

Poté se ještě jednou část pokladu ukázala při výstavě na Pražském hradě. Žádná z výstav ale nález neukázala v úplnosti. Poprvé až nyní.

„Těžko můžeme poklad vyjádřit v penězích, protože jeho historická hodnota není vyčíslitelná,“ sdělil Novinkám Holodňák.

Lze se ale alespoň orientačně řídit podle zprávy Ibráhíma ibn Jákúba. Ten navštívil Prahu v 10. století a zanechal informaci o tehdejších cenových relacích.

Ekvivalentní hodnota pokladu byla 2700 denárů. „Za jeden denár bylo možné na tehdejším trhu nakoupit deset slepic. Hodnota pokladu byla tehdy tedy 27 tisíc slepic, což pro představu je jedna slepice denně na dobu 74 let,“ vysvětlil archeolog.

„Víme, že by za něj bylo možno pořídit obilí pro jednoho člověka na 225 let a oves pro koně na 300 let,“ dodal s úsměvem Holodňák.

„S ohledem na prostory i poklad samotný jsme zavedli rezervační systém,“ vysvětluje ředitelka Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci Radmila Holodňáková. Dodává, že do pokladnice, kde je poklad ukrytý, se vejde pouze 12 osob.

„V rezervačním systému na našem webu se mohou lidé objednat a vstup je každou celou hodinu,“ uzavřela rozhovor ředitelka muzea.

Expozice je doplněna videoprogramy se záznamy experimentální výroby šperků, odlévání hřiven a ražby mincí. Myšleno je i na nejmladší návštěvníky, kteří se zabaví v interaktivním koutku pro děti.

Mohlo by se vám hodit na Firmy.cz: Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci