Článek
Muzeum Franze Kafky bylo otevřeno v roce 2005 v prostorách Hergetovy cihelny v Praze. Přináší pohled na život a dílo slavného spisovatele, který se narodil 3. července 1883 v Praze a zemřel 3. června 1924 v rakouském Kierlingu. Pochovaný je na Novém židovském hřbitově v Praze-Strašnicích.
Výstava je rozdělena do dvou částí nazvaných Existenciální prostor a Imaginární topografie.
Existenciální prostor
První fáze vstupu do Kafkova světa ukazuje, co s ním rodné město dělalo, jak tvarovalo jeho život a jakou stopu v něm zanechalo. „Praha na Kafku působila celou svou proměňující silou a uzavírala ho v existenciálním prostoru, do něhož může vstoupit jen tak, že pohled připoutá k povrchu věci,“ uvedl pro Právo Tomáš Kašička z Muzea Franze Kafky. Deníky a objemná korespondence se členy rodiny, přáteli, snoubenkami a nakladateli, které muzeum nabízí, jsou dokladem vlivu magického města.
Vystavuje se první české vydání románu Zámek (1935), obálka od Toyen.
„Naším úmyslem je zkoumat toto vše z Kafkova pohledu. Výlučně životopisný nebo pouze chronologický přístup by byl nedostatečný. Je pro nás výzvou v hutnosti zachytit hlavní konflikty v životě Kafky v Praze a nechat se vést pohledem spisovatele samého. Znamená to Kafku doprovázet, když sestupuje do hlubin svého města, přijmout za vlastní vějíř jeho pocitů a vnímání, účastnit se postupujícího deformování časoprostoru, zkrátka přijmout zkušenost, v níž je dovoleno vše až na lhostejnost,“ vysvětlil Kašička.
Imaginární topografie
Druhá část expozice se zabývá způsobem, jakým Kafka Prahu zobrazuje. Ve svých románech a povídkách, až na několik výjimek, nepojmenovává místa, která popisuje.
„Město ustupuje do pozadí, přestává být rozpoznatelné podle svých budov, mostů a památek. A ačkoliv může obyvatel Prahy nebo znalec Kafky nakonec tyto památky poznat, proměnily se v něco jiného,“ dodal Kašička.
Může se vám hodit na Seznamu: