Článek
Duka při mši zmínil, že Stránského život nebyl procházkou, ale úporným hájením pozic, které nemůže opustit ten, kdo chce být čestným a charakterním člověkem.
„Děkujeme, že obohatil naše celé společenství, že obohatil naši kulturu, že obohatil život v této zemi opravdovým statečným životem,” řekl Duka.

Mše za Jiřího Stránského v Týnském chrámu
Osobní vzpomínku připojil i poslanec Karel Schwarzenberg a herec Jan Potměšil. Stránského dcera Klára Formanová svému otci poděkovala za dary, které jí do života dal. Mezi nimi zmínila uvědomění si hodnoty svobody a pravdy, ale třeba i umění neohnout hřbet, ctít jinakost, pomáhat druhým, nebýt lhostejný k dění kolem, nelitovat se a rozeznávat bezpráví.
„Zdá se, že tvoje alergie na komunisty je dědičná,” zmínila stejně jako později i její bratr Martin Stránský. Poslední slova přednesla Stránského vnučka Antonie Formanová, četla báseň Píseň o tvé ruce, kterou Stránský napsal z vězení své ženě Jitce.

Rakev odvezl kočár tažený koňmi.
Rakev s ostatky vynesli skauti po ukončení mše z Týnského chrámu ven, kočár s koňmi ji pak převezl přes Staroměstské náměstí na náměstí Franze Kafky poblíž kostela svatého Mikuláše, kde byl skaut Jíra naložen do pohřebního vozu. V průvodu ho kromě rodiny a skautů doprovodili také sokolové a řádové sestry. Oficiální pohřeb se uskuteční odpoledne ve velké obřadní síni strašnického krematoria.
Jiří Stránský byl komunisty dvakrát uvězněn. Napsal například Zdivočelou zemi, která byla později adaptována na televizní seriál, či díla Přelet, Povídačky pro moje slunce, Tichá pošta, Perlorodky, Stařec a smrt, Oblouk a Balada o pilotovi.

Jiří Stránský.