Článek
Režisér Jan Hřebejk, který pro cyklus už točil první sérii s názvem Případ pro exorcistu, zasazuje partu olomouckých detektivů opět do civilnějšího rámce, a především se vrací k mírné humorné nadsázce.
Předloha spisovatele Michala Sýkory, podle jehož románů televizní cyklus vznikl, tentokrát míří do zákulisí olomoucké zoologické zahrady a pouští se po stopách nelegálních obchodů se zvířaty. Propojuje přitom neobvyklou krádež tří medvědů v zoo, při níž náhodou zahyne strážný, a nález pěti mrtvol psů bojového plemene, který vůbec nikoho nezajímá – až na dva dychtivé policejní outsidery odstrčené na periferii.
Ke spojení jednoho bizarního a jednoho marginálního případu, které navzdory původním úmyslům pachatelů končí tragicky a pak už je jen krůček k vraždě, přitom Hřebejkův lehce humorný nadhled velmi dobře padne. Pomáhá mu mj. vyhnout se tomu, aby některé situace nebo skutečnosti vyzněly směšně zcela bezděčně.
Takových okamžiků mu totiž autor původní detektivky nachystal až dost: od schematicky pojatého vládce místního podsvětí po policisty odstrčené v zapadlé díře. S jemně humornou rovinou však režisér zachází citlivě, takže neodvádí pozornost od podstaty žánru. A sledovat přitom jeho hereckou sestavu, to je opět příjemná kompenzace, která divákům pomáhá přenést se přes vypravěčské neobratnosti založené už v samotných Sýkorových zápletkách.