Hlavní obsah

Motýlímu efektu chybí nadhled

Novinky, Vladimír Říha
PRAHA

Poslední premiéra baletu Národního divadla v této sezóně slibovala nevšední zážitek. Spojení tří choreografií v jeden večer sice není nic nového, ale tři jména choreografů - Petr Zuska, Kanaďan Shawn Hounsell a zejména Jiří Kylilán - v moderním tanci něco znamenají.

Foto: Marian Hochel

Co dokáže Casanova, to uvidí návštěvníci zámku v Duchcově již 22. dubna

Článek

Pod názvem Motýlí efekt (shodou okolností název jiné neuvedené choreografie Hounsella) spojila dramaturgie baletu ND tři abstraktní balety, kde spíše než o děj mělo jít o obohacení pohybového výrazu emotivním obsahem. Po čtvrteční premiéře však zůstal pocit, že jediný, kdo důsledně splnil předpoklad a navíc ho ještě doplnil vtipem, byl Jiří Kylián zastoupený asistentkou Roslyn Andersonovou.

Choreografii Stamping Ground (tj. dupání do země) vytvořil původně v roce 1983 po návštěvě Austrálie a je přetvořením domorodých tanců za použití mexické (!) hudby Carlose Cháveze. Šestice tanečníků se v ní může dostatečně "odvázat" a prokázat techniku, nadhled i vtip, tedy to, co bohužel chybí ostatním dílům.

Světová premiéra Kanaďana Shawna Hounsella Imprint (na Poulancovou hudbu) je podivnou postmoderní koláží, jež alespoň netrpí přílišnou délkou, což je případ Zuskovy úvodní práce Ways 03, kde ani Pärtova jednotvárná hudba není ideálním doprovodem k choreografii přehlcené postavami i nejasnými sděleními.

Související témata:

Výběr článků

Načítám