Článek
Zmíněnými formíry jsou Milan Bartoš a Jaroslav Plucha, kteří pracují ve Dvoře Králové v dílně vybavené stroji ze třicátých let 20. století pro úpravu mosazných plíšků a drátků. Opravují a restaurují staré formy, zhotovují jejich kopie.
Také vyrábějí nové, například pro edukační programy nebo pro návrháře a výtvarníky. Nebo již zmíněnou olympiádu.
Právě jejich řemeslo je podle Martiny Vlčkové, etnografky Muzea východních Čech, které nominaci na zápis do seznamu podalo, životně důležité.
„Aby tiskařská tradice nezanikla a mohla se dále rozvíjet, je nesmírně důležité nenarušit tradiční technologické postupy založené na profesionální práci formíře a modrotiskových dílen,“ upozornila Vlčková s tím, že samotné formy představují základní pomůcku pro tiskaře a slouží k negativnímu potiskování při výrobě modrotisku.
V minulosti je zhotovovali barvíři nebo samotní tiskaři, většinou si je však objednávali od profesionálních řezbářů – formířů. Jejich výrobou proslula zejména oblast severovýchodních Čech s centry ve Dvoře Králové nad Labem, Nové Pace a Semilech.
Současná tvorba navazuje na původní výrobu tiskařských forem rozšířenou ve Dvoře Králové nad Labem a pramenně doloženou od poloviny 19. století. Použití dřevěných, kovových nebo kombinovaných tiskařských forem je nezbytnou součástí technologického procesu výroby modrotisku.