Článek
Dudák od Strakonic zdatně nasával a nic neušetřil. A ještě na lep sedl kosmopolitnímu eurovykukovi Pantaleonu Vocilkovi. Jako polemika s naší protievropskou malostí a strachem ze světa za humny dá se Strakonický dudák aktuálně herecky vyjevit.
Vlastenecký výklad
Psohlavec Švanda řeší životní krizi rovnou po česku. Evropě natruc, tváří v tvář nevděku Dorotky. Nechal ji sice v Orientu džihádu napospas, ona mu ale po návratu nespravedlivě ani chlast netrpí.
S věčně prázdným kapsami vlastenecky zjistí, že lepší je doma krajíc chleba než v cizině kráva celá, a „odteďka teprvá budu hejřit a divé kousky vyvádět“.
Od euroduchů na šibeničním vrchu mu už ani zpropadené měchy nepomohou. Vocilka s odčarovaným nástrojem spěchá rovnou do nenáviděného Lisabonu. Na odvykací kúru nebo do chomoutu manželského může Švandovi pomoci jenom čistá panna.
A tady ouha. Ty byly ještě za Tyla, kde je ale hledat dnes? Už vidím poslance do divadla přenesené: Vlastenecky slzí, a Kubera natruc Evropě čvaňhá Partyzánky nebo Lípy. I tu kuřbu mu zpropadená Unie, mrcha jedna, chce zakazovat. Vzteky úplně modrá.
O tom všem, věřte nevěřte, je mezi řádky boleslavský Strakonický dudák. Poslední Čech Tyl ale nedopověděl, že teprve v naší době chystá Hrad pro zapadlé vlastence řád Lvího dvojocásku. A pro Havlíčka, už ten se poslednímu češství vysmál, náhubkový zákon.
Zadudej, dudáčku
Strakonický dudák v režii Josefa Kettnera: Kalafuna (Miroslav Babuský) na skřipky jako šmidlá, Švanda (Ivo Theimer) pro samé rejdy neví, jak dudy na břicho pověsit, Vocilka (Roman Teprt) poctivě lidi šulí, Dorotka (Veronika Kubařová) je jablíčko panenské, Zulika (Dagmar Teichmannová) břichem vrtí a Kordula (Ivana Nováčková) mateřsky hubuje.
Nad vším bdí a za syna trpí polednice Rosava (Eva Horká). A Dorotčin tatík, hajný Trnka (Martin Hrubý), do boka kačenu divokou trefí, pak se ale na všechny ty vlastence nemůže dívat a raději umře.
Nic víc od boleslavského dudáka nečekejme. Lidem se ta národní báchorka líbí a pánbů zaplať, že zvednou pozadí od telenovel.
