Článek
Maďarský Žid Tabori vložil do Goldbergovských variací mnoho ze svých zážitků z holocaustu, z uvažování o osudu a postavení "vyvoleného" národa i z pochybností o věčných pravdách.
Parafráze biblických textů od stvoření až po ukřižování Krista se tu předvádějí jako velkolepá i kýčovitá inscenace, kterou studuje hrstka herců pod vedením militantního režiséra Mr. Jaye, nikoli náhodou připomínajícího Boha, a jeho židovského asistenta Goldberga, který končí na kříži jako představitel Ježíše Krista.
Sehrané duo Jastraban - Helšus
Režiséru Petru Paloušovi se vyplatilo počkat dva roky na obsazení Adriana Jastrabana do role Mr. Jaye. Jastraban a Václav Helšus jako Goldberg jsou naladěni na stejnou divadelní strunu. Nejenže vypadají jako dva bratři, ale vidí si do duší i do karet a výkon jednoho roste s kvalitou jeho alter ega.
Nesnesitelného, despotického, a přece charismatického Jaye sledují upřené oči ironického glosátora i hromosvodu jeho excesů, tak trochu "věčného žida" Goldberga, jehož Helšus hraje jako Jayův oddaný i nepříjemně vědoucí stín. Je to excelentní, sehrané herecké duo.
Skvělá Tallerová
Výborná je i Markéta Tallerová střídající oddanou uklízečku Moppinku s feministicky hysterickou scénografkou Ernestinou van Veenovou. Když pak na jeviště přihopkuje jako koketně přitroublé Zlaté tele, je divákům líto, že jí režisér nesvěřil i primadonu Terezu Tormentinu.
Nic proti výkonu Lucie Zemanové v této roli, ale obsazení všech ženských postav jednou herečkou má cosi do sebe, zvláště je-li to herečka kvalit Tallerové. V rolích ušlápnutých i protestujících herců se blýskli Přemysl Houška, David Punčochář a Jiří Doseděl, který roste roli od role k vyhraněné, groteskně komediální poloze.
Petr Palouš si s Taboriho komplikovaným textem dokonale rozumí, stejně jako s prostorem Malého divadla. Po Arabské noci má liberecký soubor další inscenaci, která svou kvalitou daleko překračuje hranice regionu a aspiruje na nejvyšší příčky domácího divadelního dění.