Hlavní obsah

Mistr a Markétka zahajuje přehlídku Naráz

Právo, J. P. Kříž
ZLÍN

Mistr a Markétka Michaila Bulgakova je v úterý 22. listopadu důstojným zahájením přehlídky Naráz, která ve čtyřech dnech představí devět inscenací letošní zlínské divadelní žně. Román velkého ruského spisovatele dráždí a provokuje. Vybízí k novým výkladům. Nejnověji se o dramatizaci rozsáhlého románu pokusil Dodo Gombár právě v Městském divadle Zlín.

Článek

V posledních letech měl víc než zdatné předchůdce: Fedotova v Hradci, Smilkovou ve Zlaté kapličce, Černína v Brně. Gombár šel na téma, v němž se prolíná novozákonní jeruzalémský příběh posledních dnů před ukřižováním Ješuy Ha-Nocriho, spisovatelská Moskva 30. let pod jhem vůdce Josifa Vissarionoviče a tajemný svět mága Wolanda, podstatně jinak.

Našel se scénografem Jaroslavem Milfajtem zcela nový interpretační klíč. Revoluce v záhrobí První část inscenace je koncipována jako velké vrakoviště lidských osudů. Na moskevském "Slavíně" vstávají Bezprizorný (Gustav Řezníček), Stravinský (Pavel Leicman, Bosý (Zbyněk Zeman), Ababkov (Milan Hloušek) a další postavy rovnou z hrobů a konfrontují se s Mistrem (Rostislav Marek), Markétkou (Petra Hřebíčková), a hlavně s Wolandem (Zdeněk Julina) a jeho suitou (Jeanette Zapletalová, Radovan Král, Jan Leflík, Hana Geržová...).

Bulgakovův příběh získává takovým umístěním makabrózně tajemnou atmosféru. Lépe se v ní tlumočí i fabulační odnož z režimního blázince, kam je umístěn nepohodlný Mistr a pečuje o něj řádová sestra Praskovja Fjodorovna (Helena Čermáková, Petra Domžalová), i druhá, velice podstatná, Pilátův (Dušan Sitek) a Jidášův (Luděk Randár) střet se Spasitelem Ješuou.

Na herecké zkoušce Někteří kritici vyčítají režisérovi, že ve druhé části inscenace s Wolandovým plesem mu došla invence. Na rozdíl od tří uvedených režisérů promarnil prý příležitost pustit fantazii z řetězu. Záhrobní bál ponížil na zkoušku inscenace v divadle. A jenom prý zopakoval manýru, kterou uplatnil už ve Skapinových šibalstvích v Olomouci, Psím srdci v Martině aj.

Nemyslím si něco podobného ani v nejmenším. Gombár učinil z divadelního zkoušení leitmotiv jedné z linií vlastní tvorby. Téma opět zdatně obměnil a rozvinul. Dokonce ve shodě s Bulgakovem a jeho Divadelním románem. Zlínská inscenace je aktualizací jiného druhu než poněkud násilnická, a s Bulgakovovou noblesou nekorespondující berijovština 40. a 50. let v Mistrovi třeba Meleškinové.

Režisér objevil v předloze dráždivou duchovní lyriku. Vše směřuje k monumentálnímu finále, na němž se podílejí jako z partesu hrající, přesní, nadoraz exponovaní herci, kteří spolu s uměleckým štábem vytrvale táhnou zlínské divadlo tam, kde jsme ho byli zvyklí vídat.

Městské divadlo Zlín - Michail Bulgakov: Mistr a Markétka. Adaptace s použitím překladu Aleny Morávkové a režie Dodo Gombár, dramaturgie Jana Kafková

Související témata:

Výběr článků

Načítám