Článek
Nejvíce se proslavil jako autor obrázkových a přehledných turistických průvodců po světových metropolích (mimo jiné This Is London, This Is Paris) a jeho talent byl mnohem širší. Po roce 1947 se však české veřejnosti ztratil na mnoho let z dohledu, protože odešel s manželkou do zahraničí. Pracoval v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově, v Paříži působil jako reklamní grafik i jako architekt a nakonec se stal autorem kreslených průvodců.
Za pár minut kolem světa
Jeho publikace se po roce 1989 konečně dostaly i do Čech a našinec ho konečně, žel až po jeho smrti, začal objevovat. Svou úlohu v tom bezpochyby sehrály i výstavy, které na relativně malé ploše mohou jeho dílo představit v komplexnější podobě. Taková je i pardubická expozice, jejíž koncept v interiéru domu U Jonáše vytvořila kurátorka Vanda Skálová.
Dílo rozprostřela do několika pater raně gotického domu s renesančními prvky tak, aby návštěvník musel v interiéru procházet po úzkých schodištích a vstupovat do místností, ve kterých jej však za odměnu čeká vždy nějaké překvapení.
Rané Šaškovy práce vycházejí z klasických malířských stylů, později se přimyká k modernějším směrům, jako jsou expresionismus či kubismus. Ministrant (1955) je inspirován loutkami Jiřího Trnky, mísí v sobě karikaturu a klasický romantizující portrét.
Olej z roku 1959 Hoch s obručí už pracuje s jinými vlivy, ukazuje figuru mírně picassovského střihu. Poněkud zkarikované prvky akcentují především výrazné oči a rty. Proto si každý, kdo hledí na dílo, musí okamžitě všimnout chlapcovy tváře, která trochu připomíná vytesanou válečnou masku pralesních kmenů.
Zvířata I a Zvířata II ukazují Šaška jako invenčního experimentátora s tvarem. Vizualitu známých živočichů posouvá až na samotnou hranici identifikovatelnosti. Někteří z jeho nově vzniklých zástupců fauny vypadají jako výsledek šíleného experimentu bláznivého vědce z hororu.
Olej na plátně Přístav (1958) se už začíná blížit typickému „šaškovskému“ vizuálnímu rukopisu stejně jako Paříž (1959). Široké, jakoby panoramatické pohledy na městskou krajinu připomínají Hollarovy veduty. Pod klenbou šedomodrého nebe autor vždy seskupil stavby tak, aby působily dominantně. Dvě uříznuté věže chrámu Notre-Dame trčí k olověné obloze a evokují obrovský mramorový pomník.
Jakmile vstoupí návštěvník do sekce Život na cestách, stane se bezděky turistou, jenž za pár minut díky autorovu štětci absolvuje cestu kolem světa. Obrázek gentlemana s deskami plnými obrázků jdoucího kolem ukazatele London jako by jej pasoval do role průvodce po všech interesantních místech zeměkoule.
Projedeme se s ním londýnským metrem, pokocháme se zelení v parku v australském Adelaide, budeme žasnout nad mrakodrapy v Hongkongu, tiše obdivovat dominantu Paříže, která jako dýka trčí k obloze, projdeme se po majestátním mostě Golden Gate v San Francisku a nakonec si stopneme žlutý newyorský taxík.
Svět Miroslava Šaška dávno zavál čas, tak už dnes zkrátka světové metropole nevypadají. Přesto je pro člověka příjemné vrátit se do dob, kdy prý byla tráva zelenější, nebe blankytnější a slunce víc hřálo.