Článek
Údolí Ohře asi dva kilometry za Kadaní vypadá samo o sobě jako národní park. Na konci úzké silničky stojí stavba, která připomíná lovecký zámeček nebo luxusní vilu nějakého zapomenutého sudetského barona. Je to vodní elektrárna Želina z roku 1908 (tehdy se jmenovala Seelau). Památka byla nejen opravena a opatřena výstavní fasádou, ale hlavně skutečně funguje.
Vodní elektrárnu vybudovalo město Kadaň (Kaaden) v roce 1908. Byla vybavena dvojitými Francisovými vodními turbínami, vodu přiváděl 166 metrů dlouhý tunel od želinského jezu. Elektrárna je skutečně maličká a vybízí k zamyšlení, jak malá musela být spotřeba celého města na začátku 20. století. Později se nedostatečná velikost projevila a musela být vybudována další elektrárna v Lomazicích. Ta už neexistuje, protože v 60. letech byla zatopena při stavbě přehrady Nechranice.
Malá vodní elektrárna Želina dlouho chátrala, ale v devadesátých letech se dočkala na poslední chvíli záchrany. Obě původní dvojité Francisovy turbíny byly repasovány a vráceny zpět. Nyní patří ČEZu a stále vyrábí elektřinu.
Navíc tam probíhá vědecký výzkum. Instalována byla dvojice tzv. vírových turbín s 85% účinností, která umí využít energii vody i na malých spádech. V roce 2017 obdržel vynález Cenu Inženýrské akademie ČR za vynikající realizovaný technický projekt.
Pokud se vrátíme o kousek zpět na okraj města, najdeme ve vilové čtvrti na konci ulice Skalní další elektrárnu, tentokrát z roku 1913. Je snadné ji přehlédnout, vypadá také jako větší vila. Jen při pozornějším prozkoumání je vidět pod střechou již značně vybledlý důkaz průmyslové historie - nápis Städtisches Kraftwerk (Městská elektrárna).
Navzdory uhelným dolům v okolí ani tato maličká elektrárnička nebyla hnědouhelná, ale dieselová. Šlo v podstatě o normální dům s velkým naftovým motorem. V domě byla i rozvodna, dílna, cejchovna elektroměrů a dva byty pro zaměstnance.