Miloš Forman: Oscarový režisér a český rodák, který si splnil americký sen

Miloš Forman se narodil 18. února roku 1932 ve středočeské Čáslavi do učitelské rodiny jako nejmladší ze tří bratrů. V osmi letech přišel o otce, kterého coby člena odbojové organizace zatklo v době okupace gestapo.

Stejný osud potkal zanedlouho i Formanovu maminku, kterou udal místní hokynář zatčený gestapem kvůli aféře s protiříšskými letáky. Ten u výslechu v souvislosti s incidentem jmenoval 12 čáslavských žen, které byly následně zatčeny. Mezi nimi i paní Formanová.

Oba rodiče později zemřeli v koncentračním táboře a osiřelý Miloš pak prožil část války v Náchodě u strýce a tety. Později se chlapce ujala čáslavská rodina ředitele místní plynárny Hluchého, která si mohla díky lepším finančním poměrům péči o sirotka dovolit.

Po válce Forman nastoupil do výběrové internátní školy pro válečné sirotky v Poděbradech. Mladému Formanovi se zde dostalo výborného vzdělání a ve škole poznal i své celoživotní přátele: filmaře Ivana Passera a budoucího dramatika a prezidenta České republiky Václava Havla.

Kvůli kázeňskému přestupku, kdy byl Forman po únorovém převratu jedním z profesorů obviněn ze zesměšňování komunistické strany, musel po vyloučení závěrečný rok střední školy absolvovat na gymnáziu v Praze.

Forman vystudoval scenáristiku na pražské FAMU, kde již během studií působil jako pomocný režisér a asistent Alfréda Radoka. Setkal se zde i s Otakarem Vávrou a dalšími autory, kteří stáli za vznikem tzv. československé nové vlny.

Díky „nové vlně” dosáhl český film v 60. letech 20. století mezinárodního ohlasu. Charakteristickým znakem filmů nové vlny byly dlouhé, často improvizované dialogy, černý až absurdní humor a obsazování neherců.

Tento umělecký trend československé kinematografie se vyznačoval mimo jiné i velkou pestrostí: Někteří autoři zachycovali lidskost a realitu bez přikrášlování, jiní se naopak vydali cestou stylizovaného, experimentálního vyjádření.

Nejznámější filmy Československé nové vlny:

Forman zabodoval již svým debutem, 47minutovým filmem Konkurs z roku 1963, který natočil s kameramanem Miroslavem Ondříčkem. Se svými přáteli Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem tehdy uspořádali v populárním divadle Semafor „falešný konkurz” pro mladé zpěvačky.

V hraném dokumentu pak autenticky zachytili snahu adeptek včetně trémy, falešného zpěvu a dalších více či méně trapných okamžiků. S Ondříčkem pak do roku 68 natočil Forman v Československu ještě několik úspěšných snímků:

V roce 1967 dostal Forman povolení vycestovat do USA, kde měl u společnosti Paramount natočit svůj první americký film Taking Off. V srpnu 68 o něm jednal v Paříži, kde ho také zastihla zpráva o invazi sovětských vojsk.

Forman měl v té době americké vízum, na rozdíl od své manželky Věry Křesadlové která se rozhodla zůstat i s dvojčaty Petrem a Matějem v Československu. Režisér tedy zůstává v New Yorku a Československo občas navštěvuje. Naposledy strávil s rodinou ještě Vánoce 1970.

Forman se poté nakrátko vrátil do Prahy, odkud odjel do New Yorku pracovat na filmu Taking Off. Zde ho ale čeká zklamání: studiu Paramount se scénář nelíbí a odmítá ho, nakonec se natáčení ujímá Universal. Ovšem pod podmínkou, že se rozpočet vejde do milionu dolarů.

Taking Off měl sice slušné recenze a v Cannes získal Velkou cenu poroty, v kinech byl ale propadákem – ani si na sebe nevydělal. V tu dobu Formanovi navíc končilo americké vízum, bez peněz a jako poražený se ale zpět do Československa vrátit nechce. Zůstává tedy v Americe jako emigrant a krizi si nepřipouští.

Forman komentoval neúspěch svého prvního amerického filmu slovy: „Moje filmařské instinkty byly příliš české… V každém případě jsem musel změnit styl práce.“ Což také udělal a další film posbíral i díky tomu hned pět Oscarů.

Tím dalším filmem byl Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) s Jackem Nicholsonem v hlavní roli. Adaptace soudobého románu Kena Keseyho Formanovi otevřela dveře do světa filmových hvězd a zvučných jmen.

Následující snímky Vlasy (dnes pokládané za kultovní muzikál) a Ragtime byly ale i přesto spíše propadáky.

Další úspěch přichází až v roce 1985 s filmem Amadeus, za který získal Forman Oscara v režisérské kategorii. Snímek proměnil ve zlaté sošky 8 ze 13 nominací, oceněn byl například i Theodor Pištěk za kostýmy či Karel Černý za výpravu.

Zajímavosti z natáčení filmu Amadeus

Úspěch Amadea se Formanovi sice už pokořit nepodařilo, i tak ale byly další filmy úspěšné. Jako jediný pohořel Valmont z roku 1989 zachycující cynickou smetánku v době pozdního baroka. Snímek bohužel doplatil na své uvedení do kin nedlouho po premiéře filmu Nebezpečné známosti, který byl divácky úspěšnější adaptací téhož románu.

Lid versus Larry Flynt z roku 1996 pak získal pověst skandálního díla kvůli údajné glorifikaci známého pornomagnáta: reakcí na to byly kromě ostré kritiky v tisku dokonce demonstrace. Přesto byl snímek nominován na Oscara a dostal Zlatý Glóbus i Zlatého medvěda na Berlinale.

Muž na Měsíci (1999) a Goyovy přízraky (2006) následovaly v dalších letech a v dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře placená procházka, které spolurežíroval se svým synem Petrem Formanem.

Miloš Forman zemřel náhle, po krátké nemoci. Pátek 13. dubna 2018 byl pro filmový svět opravdu černým dnem.