Článek
Po třiadvaceti letech je tu opět jako miliardář. Ve filmu Smrtelné lži hraje finančního magnáta Roberta Millera, který si s tehdejším Lewisem nezadá co do elegance a všeobecně výtečného vystupování, jen vlasy jsou již interesantně šedivé a oči zdobí vrásky.
Rozdíl v obou postavách však signalizuje už název nynějšího filmu. Miller je sice mocný a bohatý, ale po úvodní oslavě šedesátin uprostřed na pohled dokonalé rodiny ho sledujeme v situacích, kdy se v důsledku jedné lži zaplétá do pevné pavučiny dalších. Rozplést je nebude snadné pro všímavého a pečlivého detektiva, který po něm jde s čichem ohaře, ale konec konců ani pro něho samotného – pokud se mu to vůbec kdy podaří.
Miller je z rodu oněch elegantních bídáků, jimž nelze odolat, a nejeden divák se určitě přistihne při tom, že mu proti vlastní vůli fandí. Přesto, že vše, co ten dobrý muž napáchal, aby zachránil svou kůži, čest, rodinu i podnik, týž divák denně při televizních zprávách slovy nevybíravými odsuzuje. Jenže právě proto, že mají kouzlo osobnosti a dar působit důvěryhodně, takoví lidé vítězí. Navíc Miller byl patrně původně skutečně dobrý muž, a dokonce by si to rád o sobě myslel dál.
Nejbohatší z celého hřbitova
„Kolik peněz potřebujeme? To chceš být nejbohatší z celého hřbitova?“ ptá se ho jeho skvěle zaopatřená, v podání Susan Sarandonové úžasně elegantní manželka. Ale ptá se zbytečně. Muž se dostal do potíží, musí je řešit. A tak je zatím na hřbitově někdo úplně jiný, což působí starosti jak Millerovi, tak onomu pečlivému detektivovi.
Finanční průšvih zase dělá první vrásky jeho půvabné, pracovité a milované dceři, když začne vidět a rozpoznávat, co vědět neměla. A právě pro ten láskyplný vztah patří k nejsilnějším momentům filmu dialog, kdy dcera se na otce obrací s pocitem firemního partnerství, a on ji okamžitě příkře zastaví: „Nejsi moje partnerka, pracuješ pro mě!“
Pečlivě propracovaný scénář pětadvacetiletého autora a režiséra Nicolase Jareckého poskytl základ k solidnímu kriminálnímu filmu s hlubšími podtexty. Sledujeme nejen to, co se děje před našima očima na plátně, ale i to, co se děje v myšlení hlavní postavy.
Což zase poskytlo příležitost k hlubšímu pohledu na svět, kde peníze a moc jdou ruku v ruce a doženou člověka, jenž se ani bez jednoho nedokáže obejít, do situace, v níž dělá věci, které by sám od sebe asi nikdy nečekal. Hodně uvěřitelnosti a s ní vzrůstajícího napětí leží pochopitelně na Richardu Gereovi. Ten léty nezměnil projev, pořád je to herec až na odiv stavěné úspornosti pohybů, mimiky a gest, který dá jen v nejvypjatějších situacích průchod prudšímu temperamentu.
Herectví to v obecném měřítku není zrovna oslnivé. Ale pro tento film si režisér vybral interpreta naprosto přesně.
Dobrým protihráčem je mu Tim Roth v roli detektiva. Muž obyčejný, zdaleka ne bohatý ani v menších než Millerových parametrech, ale na svém místě, jehož přirozená síla se odvíjí z docela jiných kvalit než Millerova moc.
Nic nového, natož objevného ve Smrtelných lžích nenajdeme. Je to ale solidní film, postavený na příběhu, který diváky neotráví absolutní předvídatelností na jedné a nepřehledností děje a jednotlivých zápletek na druhé straně. A to je dnes víc, než běžně od návštěvy kina můžeme čekat.