Článek
Výtvarník, animátor a režisér Zdeněk Miler s jeho malováním nepřestal dodnes. Krtkovi bude letos padesát let a jeho autorovi v úterý osmdesát pět. Zrození animované star provází příběh přímo pohádkový.
Při hledání nové postavičky do pohádky měl Zdeněk Miler pocit, že všechna zvířata už byla použita: "Snad dva měsíce jsem koukal z okna a přemýšlel. Jednoho dne jsem se šel projít do lesa, vylezu na louku, najednou zakopnu, prásk ho a ležím. Vedle mě krtina a mně svitlo: Sláva! Letěl sem domů a vyndal Brehmův život zvířat."
Jenomže zjistil, že krtek není právě nejhezčí a k tomu je slepý: "Nakreslit ho mi trvalo dva roky. Ona je to taková myš a ještě k tomu nemá ani uši." Jeho kresba však proměnila nevzhledného nepřítele zahrádkářů v miláčka dětí. Za první film dostal benátského lva, následovaly seriály pro německou televizi.
Nemluví žádným jazykem a proto všemi
Na Krtečkovi pracoval Miler někdy i osmnáct hodin denně: "Často jsem zapomněl na svět, vůbec jsem od toho nemohl vstát. Tenkrát jsem to mohl dělat pořád a nebyl jsem unavený. Teď u toho každou chvilku usnu," usmívá se přívětivý starý pán. Roztomilý hmyzožravec nemluví žádným jazykem - a tak vlastně všemi. A skoro nikdy se nemračí ani nevzteká - jenom pláče, směje se a diví. "To jsou hlasové záznamy mých dvou dcer, ještě když byly malé. Tenkrát jsem je natočil a od té doby je stále kopíruju," řekl Miler.
Časem doznal Krteček i nepatrných vizuálních proměn: "On měl ze začátku dost dlouhý nos a kvůli tomu vypadal staře. Tak jsem mu ho zkrátil a v tu ránu byl kluk. Pak jsme mu oddělal ocásek. A chlupy jsem mu nakonec nechal jen na hlavě."
Nejen Krtkem byl však Zdeněk Miler živ. Dětský svět obohatil i o další půvabná zvířátka. V jeho rukou se zrodilo zvědavé štěňátko, které v letech 1960 až 1961 díky své zvídavosti a naivnosti osvětlilo dětem některé z přírodních procesů: "Pak se ale na jedné konferenci ozvaly hlasy, že štěňátka bylo dost, tak jsem s tím musel přestat."