Článek
Proč to byl právě Miloš Kopecký, kdo otvíral Ungelt?
Miloš Kopecký byl první člověk, jemuž jsem svěřil svůj sen otevřít si soukromé divadlo. A byl to právě on, kdo mě navigoval k tomu, aby to bylo divadlo hereckých osobností. Spojovala nás představa Ungeltu coby komorní činohry, kde se bude repertoár stavět na konkrétních hercích. Stejně jako fakt, že jsem přeobraz Ungeltu viděl v někdejším Komorním divadle Oty Ornesta, který byl dalším mým rádcem. Samozřejmě, že jsem počítal s tím, že si Miloš Kopecký v Ungeltu také zahraje, ale to už nestihl, zemřel půl roku poté.
Po dvaceti letech lze říci, že se původní idea Ungeltu naplnila…
Jsme herecké divadlo, jehož je herec alfou a omegou. Hry se hledají pro konkrétní osobnosti, jež tvoří stále doplňovanou a Ungeltu věrnou rodinu. A i když budu jmenovat jen některé z nich, jako je Alena Vránová, Jana Štěpánková, Zlata Adamovská, Regina Rázlová, Chantal Poullain, František Němec, Petr Kostka, Jiří Schmitzer, Pavel Kříž, Richard Krajčo nebo David Švehlík, je patrné, o jaké osobnosti se jedná. V Ungeltu mají právo spolurozhodovat o tom, s kým budou hrát i kdo je bude režírovat, takže herec je spolutvůrcem inscenace od samého počátku, tak jak je tomu u velkých hereckých osobností ve světě zvykem. A režiséry volíme podle toho, zda je pro ně práce s hercem určující – za všechny jmenujme Ladislava Smočka. O tom, že se nám daří myšlenku hereckého divadla dotáhnout do kvalitní podoby, svědčí kromě přízně diváků i fakt, že naše malé divadlo s 88 místy má po činohře Národního divadla nejvíce prestižních hereckých Cen Thálie.
Tváří a hlasem Ungeltu je po léta také Marta Kubišová…
Repertoár Ungeltu tvoří tři dramaturgické linie – vedle komorní činohry je to právě osobnost Marty Kubišové profilovaná ve více žánrech, od recitálu až po komorní muzikál, třetí linii tvoří talkshow se zajímavými lidmi, kteří se na Ungelt během let spontánně napojili – mimo jiné Jan Pirk, Cyril Höschl, Vláďa Beneš, Pavel Pafko, Jefim Fištejn, Petr Weiss, Dadja Altenburg-Kohl… Všichni také rádi účinkují v pravidelném měsíčníku Kdo židli má, bydlí, který vysílá Český rozhlas Dvojka a který moderuju. A nesmíme zapomenout také na naši Letní scénu na hradčanském Novém Světě, na které jsme letos hráli už po jedenácté.
Co chystá Ungelt v jubilejní sezóně?
V listopadu uvedeme hru amerického autora Cormaca McCarthyho s českým titulem Expres na západ a s herci Františkem Němcem a Radkem Holubem. V lednu bude mít premiéru nový a poslední recitál Marty Kubišové, která se k podzimu 2017 rozhodla ukončit svou pěveckou kariéru, doprovázet ji budou střídavě skupiny Petra Maláska a Karla Štolby. V únoru uvedeme strhující Dorfmanův psychothriller Smrt a dívka, který proslavil film Romana Polanského, zahrají si v něm Lucie Štěpánková, Petr Stach a Tomáš Dastlík. A konec sezóny bude patřit anglickému komornímu dramatu 4000 dní s Hanou Maciuchovou, Pavlem Baťkem a Ondřejem Novákem. A pro další sezónu už pro nás Jitka Sloupová překládá hru americké autorky Gail Louw pod názvem Slečna Dietrichová lituje, kde si zestárlou Marlene Dietrichovou zahraje Regina Rázlová. Premiéra bude na jaře 2017.
Poslední premiérou Divadla Ungelt je Williamsova hra Království boží na zemi s Martinem Hofmannem a Jitkou Čvančarovou.
Vy jste v Ungeltu začínal jako herec, pak jste se hraní vzdal ve prospěch uměleckého vedení, ale před časem jste se na jeviště opět vrátil. Máte i další herecké ambice?
Vrátil jsem se v postavě Karla Krause v muzikálu Touha jménem Einodis o Sidonii Nádherné po boku Marty Kubišové a Anety Langerové a teď hraju v manželském trojúhelníku ve hře Mezi úterým a pátkem s Reginou Rázlovou a Jitkou Čvančarovou. Je to pro mne velké a krásné dobrodružství, moc si to užívám. Nepřijal jsem žádnou z nabídek zahrát si ve spotřebních televizních seriálech, ale neodmítl bych třeba roli v dobrém filmu, aby tady po mně něco zůstalo. Ale nade vše mi jde o mé divadlo, to je můj splněný sen.