Článek
"Odjel někdy okolo půl čtvrté," řekl ČTK jeden z vedoucích zaměstnanců klubu. Poslední hosté prý z večírku odcházeli po šesté ráno. "Bavili se hodně dobře. Tančili, vypili kvantum koktejlů mojito a hodně šampaňského," popsal večer vedoucí pracovník Duplexu. Jagger prý pil šampaňské, ne však mnoho. Měl rovněž vodu, společensky unavený rozhodně neodcházel, ujistil fanoušky koncertu.
Jagger přijel poslední
Stovky fanoušků, kteří obklopili bariéry, se nejprve dočkaly bubeníka Charlieho Wattse, pak přijeli oba kytaristé Keith Richards a Ron Wood, jenž byl v sobotu přítomen zahájení své výstavy v Galerii Miro, a nakonec i Mick Jagger.
Na oslavě nechyběl ani Václav Havel s chotí, kterého dav také uvítal. Václav Havel však odešel zadním vchodem ještě dříve, než do klubu dorazil zpěvák slavné skupiny. V klubu manželé Havlovi pro Jaggera nechali křišťálovou vázu od architekta Bořka Šípka. "Jagger na ni byl hodně pyšný. Nejdřív ji vystavil, pak ji hledal," popsal pracovník klubu. Z klubu ji prý odnášel Jagger raději sám.
Party se zúčastnili významní zahraniční hosté. Podle agentury DPA byl mezi nimi i irský hudebník Bob Geldof, který v roce 1985 zorganizoval benefiční monstrkoncert Live Aid. Přišli také členové anglické metalové skupiny Def Leppard.
Mick Jagger přijel do Duplexu z britského velvyslanectví, kde se konala oficiální část oslavy. Jagger byl loni povýšen do šlechtického stavu. Na britské ambasádě, kam přijel krátce po deváté, strávil dvě a půl hodiny.
Havel povečeřel s Ronem Woodem
V sobotu večer se Václav Havel účastnil vernisáže obrazů kytaristy skupiny Rona Wooda v pražské Galerii Miro v areálu Strahovského kláštera.
Wood na výstavě obdržel Cenu Evropské unie umění za výtvarnou tvorbu. Herečka Zora Jandová k tomu zazpívala moravskou lidovou za klavírního doprovodu svého muže Zdenka Merty. Kytarista pak s Václavem Havlem popíjel na balkónku, který je v prvním patře v interiéru galerie. "Wood byl ve výborné náladě, ale po celou dobu vernisáže pil pouze džus", řekl Právu majitel galerie Miro Smolák. Nikdo další ze skupiny Rolling Stones na vernisáži nebyl. "Wood nám řekl, že na jeho výstavy nechodí. Považují to za jeho soukromou aktivitu."
Wooda potěšilo, že těsně před slavnostním otevřením projevili čeští podnikatelé zájem o jeho dvě výtvarná díla. Do neděle se prodalo osm vystavených Woodových prací, včetně obrazu za 2,5 miliónu korun.
Po oficiální vernisáži se Wood v doprovodu asi dvaceti osob včetně Václava a Dagmar Havlových odebral na večeři do podniku Oživlé dřevo na Strahově, kde je výhled na celou Prahu. "Setkání proběhlo ve velice neformální a přátelské atmosféře. Nic extravagantního, ale dobrá zábava. Po dvou hodinách se společnost rozešla", řekl právu Smolák.
Rolling Stones na Letné
Rolling Stones nastoupí na pódiu po deváté hodině večer, tedy šest hodin po otevření bran. To už budou mít za sebou svá vystoupení Brainstorm i Olympic.
Očekává se, že na koncert přijde asi 70 tisíc diváků, i když by se jich na pláň mohlo vejít ještě o třicet tisíc více. Koncert se koná v rámci světového turné, které má být v historii kapely poslední. Turné se nekoná při příležitosti vydání nové desky, zatím posledním studiovým albem zůstávají Bridges To Babylon z roku 1997. Skupina by proto měla hrát největší hity.
Podle informací z české pobočky hudebního vydavatelství EMI, kde vycházejí desky Stones, se skupina v Praze nezdrží do pondělního rána, ale hned po koncertě odletí. Ve středu se má zúčastnit velkého benefičního koncertu v Torontu, kde se očekává na 600 tisíc diváků.
Před Stones Brainstorm
Rolling Stones jednou řekli, že to byl rock´n´roll, co rozbilo berlínskou zeď, nikoliv vojenská převaha Západu. Vyrostli jste v Lotyšsku, v Sovětském svazu. Co pro vás rock znamenal?
Rock v sobě nese něco svobodomyslného. Pamatuju si, jak jsem na Svobodné Evropě poprvé slyšel (I Can´t Get No) Satisfaction od Rolling Stones. To byla síla. Rock v sobě ukrývá náboj, který mladým lidem v komunismu pomohl přežít, pocit, že se můžete svobodně vyjádřit. Ale Rolling Stones na nás hudebně zásadní vliv neměli. Spíše je vnímáme jako legendy, jako symbol divokosti rocku. Nikdo jiný takový tu není.
Co vás tedy ovlivnilo?
Myslíme, že hlavně ruské kreslené pohádky, jako třeba Jen počkej zajíci. Ta za všechno může. Pořádná hudba totiž za komunismu dostupná nebyla. Dívali jsme se stále na televizi. Vše přišlo až po převratu.
Jste nejslavnější kapelou z Pobaltí. Pravidelně koncertujete na Západě. Jak moc se liší publikum na východě a západě Evropy?
Moc se neliší. Záleží vždy na tom, jací přijdou lidé. A zda si chtějí s námi vyměnit energii - je jedno, jestli jich bude deset nebo tisíc.
Předskakovat Rolling Stones. Jaký to je pocit?
Je v něm hodně nervozity. My ale už máme s předskakováním zkušenosti - hráli jsem před Supergrass, Pet Shop Boys, Depeche Mode a projeli jsme Evropu s The Cranberries. Ti předskakovali Rolling Stones. A teď jsme to byli my.
Umíte si představit, že byste jako Stones hráli v šedesáti?
To jo. Ale neumíme si představit, jak by znělo.
Jaroslav Rudiš
