Článek
Michal Viewegh si znovu vybral téma, které dobře zná. Už roky vyučuje na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Mezi studenty a studentkami hledá inspiraci a novou prózou Lekce tvůrčího psaní se rozhodl podat důkaz, že literárním námětem se může stát každý osud, každý okamžik.
"Píšeme-li bez nadšení, bez lásky, bez legrace, jsme jen poloviční spisovatelé," cituje jeho hrdina Oskar spisovatele Raye Bradburyho. "Spisovatel by měl být vzrušení a nadšení samo," dodává tento mladý autor, když přednáší na kurzu tvůrčího psaní studentům.
Nejdříve Oskar vnímá obdivné pohledy, trému přítomných, vždyť nikdo z mladých ještě nemluvil s žádným spisovatelem, jakým se takřka všichni chtějí stát. On se pak snaží přehlédnout sukni kratší než krátkou a nepozorovat, jak se stín mezi opálenými ňadry (je to důsledek slunění u moře nebo pobytu v soláriu?) začíná měnit. A snaží se studentům nabídnout zkušenosti i zásady, které mohou při psaní využít.
"Jsem-li spisovatelem, bylo by zbabělé obávat se emocí natolik, že se jim vyhnu," cituje Johna Irvinga z jeho studie o Dickensovi. "V Čechách se poslední dobou stalo zvykem považovat předem každé téma, které dokáže vzbudit emoce, za vypočítavou sentimentalitu, za podbízení se vkusu nejširších čtenářských mas a tak dále. Nenechte si tyhle intelektuálské nesmysly vnutit," mluví autor i sám za sebe, a dává slovo anglickému klasikovi: "Pánbůh ví, že se nemusíte stydět za své slzy, neboť skrápějí pozemský prach, jež usedá na našich zatvrdlých srdcích." (Dickens)
Autobiografické prvky a boj s bulvárem
Viewegh obratně mísí vlastní zkušenosti s fabulací. Oskar probírá s manželkou Dominikou nové zážitky, s dcerou Bárou se dívá na televizní večerníček. A s početnou výpravou českých autorů odjel v roce 1999 do Francie na besedy stejně jako Viewegh. "Vaculík, Třešňák, Trefulka a já," říká Oskar a v diskusi se přiznává ke třinácti letům rozvedeného manželství. Také v tom je Vieweghovi podobný. Jsou to čtivě nadhozená témata, která spojují fakta z jeho života s příběhy studentů Jasmíny, Simony, Aničky, Evy, Jakuba a Kamila, o Lucii nemluvě.
Také Oskar se brání, když se má stát obětí bulvárního tisku.
"Lolitky už ho omrzely. Dřívější milenky byly sotva ve věku jeho dvacetileté dcery z prvního manželství, ale teď se situace změnila," křičí písmena z titulní stránky. Do své tajné chatky v Posázaví už několikrát pozval postarší "studentku" Lucii (45). Jeho těhotná manželka Dominika (28) nemá o záletech mlsného kozla nejmenší tušení! pokračuje článek.
Oskar se zuřivě brání. "Máme si nechat si od vás, neschopných a neúspěšných, beztrestně srát na hlavu?" zvedá hlas při setkání s autorkou článku.
Kniha mohla být delší
Čtenář se začte a lituje, že otáčí poslední stránkou nevelkého textu. Rád bych se dozvěděl další osudy mladých lidí a zažil střetnutí s literárním kritikem, které slibují úvodní věty. Nenajde ho, jen psovi se říká Šaldo.
Michal Viewegh znovu předvádí, že inspiraci lze najít v naprosto běžných okamžicích každodenního života a že se o něm dá psát zajímavé.
Michal Viewegh: Lekce tvůrčího psaní
Petrov, 140 stran, 160 Kč