Michal Prokop zpíval proti násilí a masakrům

Před začátkem koncertu tedy předstoupil Prokop před fanoušky a přiblížil jim svůj postoj. Přiznal, že on a pořadatelé vážně uvažovali o tom, že vystoupení v úctě k zesnulým, jejich rodinám, příbuzným i přátelům, stejně tak ke všem zraněným zruší. Nakonec se ale rozhodli to neudělat. Nechtěli, aby nějaký šílenec či svým politickým názorem k zabíjení motivovaný jednotlivec bral těm, kteří se ve Foru Karlín sešli, koření života.

Celý koncert Prokop a jeho skupina Framus Five pojali jako protest proti násilí a masakrům. Během večera se toho tématu ještě párkrát v nějaké souvislosti jemně dotkli, nicméně vše probíhalo bez proklamací a velkých slov. Program vystoupení dodrželi a odehráli přesně tak, jak se na věhlas jejich jména sluší a patří.

Nezačali tentokrát svými největšími hity Kolej Yesterday, Blues o spolykaných slovech a Bitva o Karlův most. Ty seřazené v uvedeném pořadí zahráli později. Zněly také písně ze všech časů Prokopovy kariéry, neboť večer vlastně patřil jeho letošnímu výběrovému albu Čas je šťastnej lhář/1969-2021, na kterém jsou ty nejdůležitější písničky ze šestapadesáti let, která strávil na scéně. Jsou seřazeny chronologicky, což se ale v koncertním programu nedodržovalo.

Vinylová podoba alba byla v závěru vystoupení pokřtěna, její kmotrou se stala Marie Rottrová. Na pódiu však nezazpívala. Hudebními hosty byli zpěvák 7krát3, skupina Kukulín a Andy Cermak, který hraje ve Framus Five na klávesy, a ač nastydlý, předvedl kousek vlastní tvorby.

Michal Prokop zpíval v obdivuhodně dobré formě. Mezi písněmi vzpomínal na staré časy i již zesnulé spolupracovníky a kamarády. Podotkl také, že chystá písničky pro novou desku, což vyvolalo v publiku radostný souhlas.

Měl to být klidný vánoční koncert plný hudebního souznění. Dopadlo to ale jinak. Byl to koncert plný lidského souznění, o němž se nehovořilo, ale mezi účinkujícími a návštěvníky prostě bylo.