Článek
Kdy jste s Františkem Táborským dospěli k tomu, že chcete změnit sestavu?
Poprvé jsme se o tom bavili už před šesti lety. V roce 2010 jsme vydali desku Není na co čekat, která nebyla moc úspěšná. My ale po tragické smrti našeho bubeníka Pavla Grohmana v roce 2008 jsme chtěli co nejdříve vydat album a bolest, která v nás byla, překonat prací. Rok poté bylo evidentní, že na té desce není žádný singl a kapela jde takříkajíc dolů.
Tenkrát jsme s Frantou poprvé hovořili o tom, jestli to takhle má cenu. Bylo to na předávání cen Český slavík. Řekli jsme si, že když se za rok na stejné akci sejdeme a budeme mít stejný pocit, tak tu změnu uděláme.
Během následujícího roku jsme ale potkali anglického producenta Grega Havera a natočili jsme s ním na naši bestofku písničky Hlavolam a Stížnost. Obě byly úspěšné, takže jsme na vyhlášení Českých slavíků byli v úplně jiné situaci. Vypadalo to, že se blýská na lepší časy.
To se také stalo...
Ano, nahráli jsme s Gregem dvě úspěšné desky. Během práce na nich jsem ale neměl úžasný pocit z toho, jak to v kapele funguje. Písničky se nám dařilo skládat, ale vyprchalo z nás společné nadšení.
Když jsme na konci osmdesátých let začínali pod názvem Starý hadry, byli jsme parta kluků, ve které nikdo neuměl na nic hrát, ale všichni jsme milovali hudbu a byli jsme pro ni schopni udělat cokoli. Naše společná energie byla obrovská. V posledních letech jsem však hrál v kapele, ve které sice byli samí profesionálové, ale nebyla mezi námi žádná chemie. Cítil jsem stereotyp a rutinu.
Aktuální sestava skupiny Chinaski.
Kdy jste tedy takříkajíc bouchli do stolu a rozhodli se, že ke změně dojde?
Já se definitivně rozhodl letos na jaře. S Frantou jsme si ale řekli, že je nesmysl to udělat před vydáním desky a turné, které bylo naplánované na podzim. Věděli jsme, že bychom mohli ohrozit koncerty, a tak jsme se dohodli, že to ostatním řekneme až po turné.
Jenomže Praha je malá a nic se v ní neutají. Když jsme se tedy po dvou měsících prázdninového volna sešli na natáčení klipu, spoluhráč Štěpán Škoch se nás na přímo zeptal, jak to je. Druhý den jsme si dali všichni schůzku a my museli s pravdou ven.
Řekl jsem, že to chci s Chinaski zkusit ještě jednou jen s Frantou a jinými lidmi, protože pro mě to takhle nemá perspektivu. Ano, kapela by mohla fungovat řadu let dál, máme spoustu singlů, které bychom mohli přehrávat na koncertech stále dokola. Já se ale chci do práce těšit. Pro chlapy v mém věku je přece největší dar těšit se do práce.
Řekl jsem také klukům, že nevím, co udělají, ale prosím je, abychom v rámci zachování dobrého jména nás i kapely odehráli jako profesionálové celé turné. Oni odpověděli, že to tak uděláme, a dodrželi to.
Jak jste se cítil, když jste ostatním řekl o svých plánech?
Ve vztahu k nim jsem měl pocit, že jsem je zradil. Zároveň jsem ale nechtěl být ve skupině, která jede setrvačností. Nemám to v povaze. Myslím si navíc, že kapela není vězení ani ústav. Je to dobrovolné sdružení lidí, kteří spolu dělají hudbu a mají z toho radost. Když to nefunguje, je potřeba to změnit. Na koncertech to mezi námi sice pořád fungovalo, v zákulisí už ale ne.
Vraceli jste se k tématu rozchodu i během turné?
Ne, spolu jsme to neřešili. Věděli jsme, že bychom se pohádali nebo si začali vyčítat staré křivdy, což je to poslední, co jsme na turné chtěli prožít. Každý z nás to v sobě řešil, občas to po koncertě někdo otevřel, ale společně jsme o tom nediskutovali.
Chinaski na pódiu při podzimním halovém turné.
Proč s vámi v kapele zůstává zrovna František Táborský?
Protože je autor, píše nejvíc písniček a ty u lidí fungují. Poslední dvě alba jsme z devadesáti procent napsali spolu.
Máte už představu o tom, jaká bude nová sestava Chinaski?
Ano. S Frantou to řešíme každý den. Hudebníky už jsme oslovili a novou sestavu oznámíme nejpozději do 1. ledna 2018. S ní na jaře vyrazíme na klubové turné. V létě nás pak čeká osm zastávek Létofestů, kam přivezeme halový mejdan, se kterým jsme objížděli vyprodané hokejové arény. Umožní nám to v rámci českých festivalů neviděné pětatřicet metrů široké pódium, které dovolí přenést naši nejvýpravnější show i pod širé nebe. Také jsme nedávno představili zbrusu nové festivaly Přehrady Fest, jejichž patronem jsou Chinaski. Uskuteční se 20. až 21. července na Slapech a 3. až 4. srpna na Vranově.
Změní se zvuk kapely? Pro ten dnešní jsou například velmi typické dechové nástroje.
Osobně bych hrál nejraději bez dechových nástrojů, chtěl bych se vrátit k syrovějšímu kytarovému zvuku. Na druhou stranu vím, že dechy do naší hudby patří a pár písniček je na dechových riffech postavených. Skladbu Vedoucí bychom asi jinak hrát nemohli. Bude to těžké.
Co vám osobně v těchto složitých dnech dělá radost?
Obecně je mi dobře, když mám spoustu práce. Jakmile mám co dělat, jsem spokojený a šťastný. Následující pondělí po skončení turné jsem začal zkoušet v divadle La Fabrika. Seděl jsem u stolu s Jitkou Čvančarovou, měli jsme první čtenou zkoušku Césara a Kleopatry a já byl v pohodě. Potřeboval jsem trochu vypadnout z hudebního světa.
Jsem také šťastný doma s rodinou nyní i ve chvílích, kdy mohu dělat něco jiného než muziku. Současně se těším na to, až začneme od ledna zkoušet s novou kapelou.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: