Článek
„S Terkou se známe už několik let. Vystupoval jsem tehdy na gymnáziu Špitálská v Praze v rámci školního festivalu a přede mnou tam hrála tamní školačka se skvělou vlastní tvorbou, která řezala do kytary a geniálně pracovala s looperem. Byla to Terka. Od té doby jsme zůstali v kontaktu a v momentě, kdy mělo dojít na tento slaďák, byla pro mě jasnou volbou,“ vysvětluje Horák.
Píseň i klip vznikly během jednoho dne v interiéru hradecké Petrof Gallery, který působivě dokresluje atmosféru písně.
„Můžu neskromně potvrdit, že jsme s Terkou kamarádi, kteří jedou na podobné vlně hudebního vkusu i humoru. Takže se písnička i klip točily jedna báseň,“ říká Horák.
Výběr lokace ani nástroje, na který si v klipu zahrál, nebyl náhodný.
„S Petrofem mě pojí hned několik věcí. Jejich pianino máme už více než třicet let doma a já se díky němu naučil hrát na klavír. Je to také známá královéhradecká firma, což je mi coby hradeckému rodákovi a patriotovi sympatické. Koneckonců v Petrofu svého času pracovali můj táta i prastrýc. V neposlední řadě jsou to úžasné a kvalitní nástroje, zkrátka radost si na ně zahrát,“ dodává.
Může se vám hodit na Zboží.cz: