Článek
Eugene je perfektní komička. Energická drobná paní celý film posouvá o 50 procent nahoru díky svému smyslu pro parodii. Její pojetí velké televizní hvězdy, falešně familiérní jednání a vysvětlování typů herectví od telenovely po indie filmy patří ke zlatým hřebům snímku.
Ale i samotný námět se dá označit za relativně originální - jde tu o skupinu filmařů-amatérů, kteří chtějí proniknout na Oscary. Jako nejjistější cesta se jim jeví využít filipínský slum a natočit srdcervoucí příběh matky, která prodává dítě pedofilovi, protože to přece „zápaďáci“ chtějí, ne?
Podbízivost aneb co už je moc
Zištný plán odhaluje klišé nezávislé scény i cyničnost některých filmařů. Nabubřelá ega se tu navíc střetávají a hádky neberou konce. Bude více dojemný zneužitý chlapec, nebo dívka? Má být pedofil běloch? Není to už moc „komerční“? Nechtěli by v Cannes raději úchylného Filipínce?
Vtipné jsou jejich dialogy s filipínským hercem, který byl poprvé pozván do Cannes a začal se neskutečně vytahovat. Předstírají, jak mu „žerou“ výmysly o tom, jak je zvyklý na svět festivalů a mezinárodních hotelů a nemůže pít filipínské kafe, protože si zvykl na italské espresso.
Zbytek filmu bohužel už tak třeskutě legrační není a nedotaženost některých gagů zamrzí, přesto Žena v žumpě patří k zábavnějším nezávislým snímkům. Mimochodem, nakonec tam skutečně spadne...
