Článek
ČT projekt představila na MFF KV. Tvůrci prozradili, že natáčení pokračování právě probíhá hned v několika lokalitách. Do televizí by se měl projekt režírovaný opět Robertem Dornhelmem dostat začátkem příštího roku.
Děj se tentokrát odehrává v letech 1741 až 1745, během válek o rakouské dědictví. Objeví se v něm řada nových postav i herců, a to včetně představitelky titulní hrdinky. Tu si zahraje opět Rakušanka, nově ale Stefanie Reinspergerová.
Kam se posouvá děj?
Děj úplně prozrazovat nebudeme. Nicméně si myslím, že druhé dva díly, které právě teď točíme, jsou malinko političtější, než byly ty první dva. Mluvím alespoň o své roli Františka Štěpána, což je postava, kterou hraju. Tam je ten posun výraznější, protože v těch prvních dvou dílech docela žehral na to, že je tam jen manžel. To ta postava docela často opakovala.
Tentokrát se trošku víc dostáváme k jeho byznysovému talentu, podnikání a k tomu, jak to kombinuje s politikou. Protože samozřejmě probíhá válka. A válku je třeba nějak financovat. To, jak to dělá, je také určitým zdrojem zápletek v manželském vztahu mezi Marií a Františkem. Takže já osobně ten posun v roli cítím poměrně výrazný.
Říkal jste, že kvůli postavě jste nastudoval spoustu historických reálií. Kolik večerů jste tomu věnoval?
Nemám to spočítané, kolik večerů jsem tomu věnoval. Ale musím říci, že mnohem složitější bylo sehnat ty správné knihy, tu správnou literaturu, protože o Františku Štěpánovi se toho moc nepíše. Je poměrně dobře utajený na to, jak zajímavá to byla figura.
Měl jsem jinak k postavě veliký respekt. To se stává pokaždé u toho, kdo opravdu žil. Navíc byl poměrně exponovaný. Je to vždy velká zodpovědnost. A člověk z toho má velký strach. Musím říci, že se mě trošku podařilo to, že se mi malinko smísily ty věci, co jsem o něm četl, s tím, co jsem věděl ze scénáře. Pak jsem si řekl: do prčic, co všechno z věcí, které jsem si přečetl, dostanu ještě do scénáře.
Ale obecně jsem rád, že vznikly další dva díly, kde František Štěpán může získat, dostat se do povědomí českého národa, doufám.
Vojta Kotek o vedru, "kulichu" a těžkých kostýmechVideo: Novinky
Natáčíte ve velkém vedru. Kolik váží váš kostým?
Já jsem ho nevážil, ale je to zhruba tak, jako byste byla v zimním oblečení s kulichem, normálně, v tomhle horku. Je to několik vrstev. My pod nimi máme taková bavlněná trička, no trička, spíš košilky, z nichž ve výsledku je vidět na zápěstí jen taková kudrlinka. A to, když si svlékáme, je úplně mokré.
A to tričko je tam kvůli potu?
Především kvůli němu. Zbytek látek jsou takové velmi tlusté filcy, alespoň já tomu tak říkám. Ale vím, že bych se určitě trochu dotkl kostýmního výtvarníka Jana Kocmana. Jsou to velmi pevné látky v několika vrstvách, mimo jiné vesta přes ně, spíš žaket, kabátek. Ale jak říkala Táňa Pauhoufová při tiskovce: máme pár dní, dá se to zvládnout.
A my jsme strašně rádi, že můžeme nosit tyhlety kostýmy, protože se už často nesetkáváme s tím, že by se přímo pro nějaký film kostýmy šily. Většinou se půjčují z fundusu. Takže máme velkou radost, že nám padnou a jsou opravdu na míru.
Kolik natáčecích dnů máte ještě před sebou?
Jsme zhruba za půlkou. A těch natáčecích dnů je zhruba 47. Mně zbývá asi už jen deset. Už jsem si to gró odtočil. Teďka momentálně probíhá natáčení jiných zápletek, které jsou trošičku mimo mě.
Posouvá se děj tak, že se František stává bojovníkem?
On bojovník nikdy moc nebyl, pokud je to vnímané ve smyslu militantním nebo válečném. Ale stává se velmi důležitou figurou na poli toho, co se v dalších dvou dílech odehrává.
Může se vám hodit na Zboží.cz: