Článek
Snímek s prvky akčního filmu a psychodramatu patří do řady současných výpovědí o strachu z rozporuplného světa, který dokáže semlít i ty nejodolnější. Je o vášni, vnitřních démonech i hlodavém svědomí.
Hrdinové nejsou bobři, ti jen potvrzují, v jakém zmatku se hlavní postava asi čtyřicetiletého Eryka nachází. Právě příběh elitního vojáka, který zažil válku v Iráku i Afghánistánu, je společně s osudem bezejmenné dívky pilířem filmu. Na první pohled zcela rozdílné osoby postupně odhalují společné rysy i hrůzné zkušenosti.
S oběma se setkáváme na opuštěném statku, kam se Eryk vrátil, aby se připravil na další misi, k níž jej instruuje tajemný hlas v telefonu. Trpí nočními můrami, ve snech se mu stále zjevuje černovlasá žena. Fyzicky zdatný, ale psychicky zničený muž se tak propadá do vlastní reality, kterou mu však nečekaně naruší neznámá dívka.
FOTO: www.kviff.com
Eryk s dívkou zažije pár intimních chvil, a když se ukáže, v jaké temnotě oba žijí, začnou na sobě být závislí, ale pomoci si nedokážou. Jeden ohrožuje druhého, až vše vyvrcholí skoro dekadentním závěrem.
Představitel hlavní mužské role Eryk Lubos je zkušeným hercem, Agnieszka Pawełkiewiczová naopak absolvovala svůj filmový debut. Nutno dodat, že se jí vstup na stříbrné plátno výjimečně zdařil.
Režisér a scenárista Jan Jakub Kolski (1956) je považován za jednoho z nejzajímavějších současných polských filmařů. Vystudoval kameru v Lodži, prosadil se také jako prozaik. Dosud natočil několik výrazných snímků, například Pohřeb bramboru (1990) nebo Pornografie (2003). Jeho Dějiny filmu v Popielawach (1998) byly uvedeny v karlovarské soutěžní sekci Na východ od Západu.
Kolski se často inspiruje v krajině svého dětství, kterou využívá jako základ pro snové prostředí. Ani Zabít bobra není výjimka.