Hlavní obsah

Svět jako by je už nepotřeboval. Kadeřnice v polském filmu Vlny to nemají lehké

Právo, Zbyněk Vlasák

Dvě mladičké kadeřnice uprostřed krakovského sídliště se snaží vyrobit na hlavách svých zákaznic ty správné vlny. Jako mnohem těžší se ale nakonec ukazuje ustát vlny, které na ně posílá rozbouřené moře jejich vlastního života. Světovou premiéru bude mít v hlavní soutěži karlovarského festivalu celovečerní hraný debut polského režiséra Grzegorze Zariczného.

Foto: KVIFF

Ania a Kasia v polském filmu Vlny

Článek

„Objevuju kolem sebe v poslední době řadu lidí, kteří nejsou dlouhodobě schopni naplňovat svůj život, tváří v tvář brutální realitě jsou zranitelní, nezvládají uspokojit své materiální potřeby ani pracovní ambice. Svět jako by je už nepotřeboval,“ říká mladý režisér filmu Vlny Zariczny. „Ania je právě takový případ vyděděnce. I když je jí teprve sedmnáct, život před ní opakovaně staví ty nejzávažnější problémy.“

Ania a její stejně stará kamarádka Kasia chtějí být obě kadeřnicemi, zatím chodí na učňák a přivydělávají si brigádou v jednom salónu uprostřed pochmurného krakovského sídliště.

Přičemž můžeme jen doufat, že se jim jednou podaří uhnout z cesty, na kterou je vyslali jejich rodiče. V těch obě holky vidí alkoholiky, násilníky a marně u nich hledají hlubší pochopení.

Předností je autentičnost

Zariczny v sobě nezapře dokumentaristickou minulost. Ostatně Vlny měly být původně dokumentem a Anna Kęseková (Ania) a Katarzyna Kopećová (Kasia) hrají ve filmu samy sebe, nejsou profesionálními herečkami a skutečně z nich mají být kadeřnice. Samotný příběh je ale smyšlený.

„Obě vyrůstají i v reálu v problematických rodinách, vstupují do dospělého života znevýhodněné a obě si to velice dobře uvědomují. Prostřednictvím fiktivního příběhu jsem se snažil ukázat, jak velkou námahu je stojí byť se jen pokusit něco ve svém životě změnit,“ říká Zariczny.

Ten se postupně rozhodl soustředit se více na Aniu, možná i proto, že pro ni bylo zprvu těžší se před kamerou otevřít. Zároveň se nebál z předem napsaného scénáře v průběhu natáčení uhýbat.

„Byl by nesmysl trvat na každém slově, to by obě holky jen svazovalo, zabraňovalo by jim to ukázat na kameru své skutečné povahy, osobnosti, svou citlivost, ryzí bolest, kterou zažívají. Vlastně se každým dalším dnem natáčení, s tím, jak jsem se nořil hlouběji do Aniina příběhu, ukazovala víc a víc zbytečnost celého scénáře,“ dodává k tomu Zariczny.

Foto: KVIFF

Mladý polský režisér Grzegorz Zariczny

Je nasnadě, že největším pozitivem snímku je právě autentičnost jak prostředí, tak obou hlavních charakterů, která může připomínat snímky československé nové vlny. Režisér dokonce nechával kameru jet třeba hodinu v kuse, aby na ni Ania a Kasia zapomněly a chovaly se co nejpřirozeněji. A zároveň spoléhal na herecké profesionály kolem nich, že tuto situaci dokážou ustát.

Film Vlny navazuje na silnou polskou tradici v karlovarské hlavní soutěži. Světovou premiéru bude mít na západě Čech 5. července.

Související články

Výběr článků

Načítám