Článek
Do Varů jste přivezl svůj nový film i husy. Jak se s nimi cestuje?
My jsme nepřivezli nový film. My ve Varech Po strništi bos nehrajeme. Protože jsme se dohodli, že by to bylo moc brzo před premiérou snímku. My ji totiž máme až v půlce srpna. A do té doby zbývá ještě šest týdnů… Takže si představte tu situaci: všichni novináři by film viděli, psali by o něm, ale diváci by si na něj měli šest týdnů počkat. Proto mu na festivalu děláme jen reklamu. Třeba teď.
Do Varů přijeli i herci očekávaného snímku dua Svěrák - Svěrák Po strništi bos. Zleva: Zdeněk Svěrák, Petra Špalková, Tereza Voříšková a Ondřej Vetchý.
Ukázali jsme ve Varech také novou stojku, která bude v kinech. V ní je náš chlapeček, hlavní hrdina, s činkami a má před sebou husu. A my jsme si tedy říkali, že by to i ve Varech chtělo udělat víc trojrozměrné, vytvořit jakýsi živý obraz, proto jsme přivezli s sebou i ty vámi zmíněné husy.
Odkud jsou?
Z Karlovarského kraje. Z bio farmy. Je to rodina. My jsme sice potřebovali tři husy, ale oni nám říkali: Musí jich jet pět. Kačer Miloš, jeho dvě manželky a spolu mají dvě děti. Oni bez sebe nehrajou. Takže jich je tady pět.
Jak dlouho budou ve Varech?
Byly tady včera (středa – pozn. red.), dneska a v pátek už budou spinkat doma. Takže ve Varech pobyly dva dny.
Co dělá režisér, když dotočí film a čeká na jeho premiéru?
Režisér, když dotočí film a čeká na premiéru, tak zabíjí ten čas tím, že dělá rozhovory a kecá do toho, jak mají vypadat například plakáty, trailery a billboardy. A tím vlastně jenom oddaluje ten skutečný problém, že musí vymyslet, co bude točit dál. Takže já jsem teďka na konci té fáze, že si neuvědomuji, že budu muset vymýšlet, co budu dělat dál. I díky tomu, že dělám rozhovor s vámi.
Jan Svěrák vypráví o vytáčení medu i touze létat jako kos.Video: Novinky.cz, Novinky
Film je zatím přísně střežený. Odhadnete, kolik lidí ho dosud vidělo?
Asi tak sedmdesát? Bych řekl. Měli jsme jednu projekci pro kinaře. Tam bylo tak padesát lidí, Pak to viděli lidi ze štábu, naši producenti v Anglii, dramaturg… Takže sedmdesát, osmdesát lidí.
Naposledy jste mi říkal, že když natáčíte, mluvíte doma ve filmových hláškách. Která je ta nejoblíbenější z Po strništi bos?
Jo, kuna, jo. Nebo. Jak je to možný? Leteckej benzín! To uvidíte ve filmu. (smích) My máme hrozné, že můj syn Franta pomáhal se střihem snímku a dělal všechny ty upoutávky, trailery, co běží v kinech, televizní reklamy. Má to tedy také naposlouchané, podobně jako já, a doma se doplňujeme. Tedy v těch hláškách. Já řeknu: Jak je to možný? On řekne: Leteckej benzín!
Dorazily i husy.
Vím, že máte rád přírodu i zvířata. Ve filmu se opět objevují včely. Vím, že je také chováte. Už stáčíte med?
Letos jsem stáčel už čtyřikrát. Včera (středa – pozn. red.) jsem byl ve Varech, ale mezitím jsem odjel na chalupu, vytočil jsem 35 kilo. A pomaloučku vytáčím další. Je úplně tmavý, krásný. Černý. Lesní.
Vyznal jste se mi také z toho, že se vám včelí říše líbí. Obdivujete, jak funguje. Čím, případně kým byste tam chtěl být?
Já bych ve včelí říši asi vůbec být nechtěl, protože je to jiné společenství než to naše. Ona nicméně funguje jako jedna bytost. Takže vám nemohu říci, čím bych jako člověk v ní chtěl být. Ale jestli otázka zní: Chtěl byste být včelstvem? To asi jo. To bych si vyzkoušel. Stejně tak bych chtěl zkusit být ptákem a létat.
Vás by lákalo létat?
No, jo. Ale nechtěl bych být třeba orlem. Létat někde vysoko. Já bych chtěl být třeba kosem. Večer zpívat někde na anténě a moct létat třeba někde v sadu mezi větvemi. Prolítávat jimi. To by mě fakt bavilo.
Upoutávka na film Po strništi bosVideo: Biscop
Dá se teď říci, že vás nyní čeká měsíc plný představování filmu, anebo jste dorazili jen do Varů?
My teď opravdu čekáme na první uvedení Po strništi bos, které bude ve Slavonicích. A to 2. srpna. Pak to budeme hrát ještě v Uherském Hradišti na Letní filmové škole. Pak budou pozvolna začínat už předpremiéry v jednotlivých městech. Pozvolna se to tak bude všechno sypat k tomu 17. srpnu, kdy se vlna spustí.
Jak dlouho - ideálně - by se film měl podle vás udržet v kinech?
Snad aspoň tři měsíce. To by mohl, tedy do konce října. Když vydrží v kinech až do Vánoc, bude to super.
Anketa
Jan Svěrák očima autorky
Režisér Jan Svěrák patří k těm, kteří rádi mile, v dobrém poradí. Třeba autorce tohoto textu, jak blízko má stát u kamery, jak blízko dávat mikrofon k tomu, s nímž mluví… Já mu za to děkuji. Stejně jako za informace, jak vypadá beruška, než dospěje. Ostatně. Viděli jsme se poměrně nedávno, kdy dal Novinkám.cz velký rozhovor. (Celá zpráva)
Už tehdy jsme si povídali o medu, včelách a právě těch beruškách… Jen mimo kameru. Ve Varech jsem zlomek jeho rozsáhlých vědomostí o přírodě, milí čtenáři s dovolením, zachytila.
