RECENZE: Zátopek na 100 procent. Film, který dosahuje mezinárodních kvalit

Životní osud čtyřnásobného olympijského vítěze Emila Zátopka je výtečně napsaným a natočeným příběhem nesmírného odhodlání, vytrvalosti, píle a touhy vyhrávat.

Příběhem člověka, který, ač původně outsider, dosáhl nejvyšších sportovních met a stal se jednou provždy jedním z nejvýraznějších reprezentantů své země. Zároveň zůstal v nejlepším smyslu obyčejným chlapem, který měl své přednosti i slabosti, nebyl rozený hrdina, ale ve vypjatých chvílích se dokázal statečně postavit za své názory.

Ondříček se spoluscenáristkou Alicí Nellis situovali těžiště vyprávění do roku 1968, kdy Zátopka navštívil australský běžec Ron Clarke, zdecimovaný neúspěchem na olympijských hrách v Mexiku. Tam v nadmořské výšce, jejíž řídký vzduch vyhovoval sprinterům, ale pro vytrvalce byl pohromou, v cíli desítky zkolaboval a skončil šestý. Zátopka navštívil, aby pochopil mentalitu muže, který nikdy nechtěl být ani druhý, a přece se musel na sklonku sportovní kariéry vyrovnat i s neúspěchem.

Zátopek mu svůj příběh ve filmu vypráví, což bylo scenáristicky velmi šťastné rozhodnutí. Umožnilo svobodně a současně přirozeně vybrat ta období i zásadní okamžiky Zátopkova života, které by jemu samotnému zjevně připadaly nejdůležitější a současně byly nosné pro filmové vyprávění.

Prožíváme tak počátky Emilova zájmu o běh, tréninky v chodbách Baťových závodů, kde pracoval, první úspěchy, setkání s budoucí olympijskou vítězkou v hodu oštěpem a svou ženou Danou, vrchol kariéry i odchod ze slávy...

Kvality Ondříčkova filmu vyplývají z dokonalého propojení všech tvůrčích složek. Jako by stál režisér široce rozkročen nad celým filmem a s přesnou vizí velkým objetím spojil vše do soudržného pevného celku.

Důkladná příprava a následné brilantní herecké výkony ústřední herecké dvojice Václava Neužila (Emil) a Marthy Issové (Dana) mají vysokou mezinárodní úroveň.

Neužil perfektně nastudoval styl Zátopkova běhu, jeho mluvu, gesta a grimasy, smysl pro humor, přirozenost setkávání s fanoušky na stadionech i v továrnách. Chvíle slabosti i hrdinství, lásku i aroganci vůči manželce, přátelství i rivalitu s ostatními sportovci. To vše vyjádřil tak přesvědčivě, že se i díky zdánlivě jednoduché, ale dokonalé masce Zátopkem doslova stal.

V emotivních scénách, jako je ta pod svatebním stolem, si Ťopek získává srdce diváků, kteří ho pak neopustí ani ve chvílích, kdy se k Daně chová nesmírně sobecky. Při závodech mu napjatě fandí, byť by i věděli, jak (zejména ty na olympiádě v Helsinkách) dopadnou.

To je samozřejmě i velká zásluha režisérovy souhry s kameramanem Štěpánem Kučerou při snímání závodů a skvělé choreografie běžců, mezi nimiž jsou i skuteční špičkoví atleti. A když v závěru maratonu vbíhá Zátopek sám na helsinský stadion, do očí bezděčně vyhrknou slzy radosti i dojetí...

Velkou hereckou předností Marthy Issové je její bohatá škála obličejové mimiky: mnohdy vůbec nemusí mluvit, aby Emil i divák (!) přesně pochopili, co chce říct, a dokonce co si myslí. V jejím podání je Dana plná energie a síly ve své sportovní disciplíně a neméně citlivá v osobním životě, který neměla vedle Emila snadný, a přesto ho nikdy nepřestala milovat. Scéna na horách, v níž nejde o nic menšího než o rodičovství, patří právě díky Issové hereckému výkonu k nejemotivnějším.

Výborný je i Robert Mikluš ve velmi dobře napsané postavě typického funkcionáře padesátých let. Přítele, který Zátopkovi nesmírně přál, ale malost člověka, který se chce ze strachu zavděčit všem, překročit nedokázal. Mikluš ho hraje uměřeně, v duchu scénáře postavu nekarikuje, ale podává věcnou zprávu o člověku své doby.

Opomenout nelze ani výkon australského herce Jamese Frechevilla, který hraje Rona Clarka přesně jako člověka, jenž souzní se Zátopkem, co se týká sportu, ale pochopit Československo té doby nemůže. I to je vyjádřeno bez laciných symbolů odlišných světů, jakkoliv se mohly nabízet.

Zátopek je film, na který česká kinematografie čekala dlouho. Pečlivě připravený, promyšlený i dotažený do nejmenších detailů, s jasným poselstvím. Divácky vstřícný podobně jako třeba Howardovi Rivalové. Důsledně zakotvený v domácím prostředí, které jen s vrcholnou profesionalitou všech složek halí do hollywoodsky atraktivního stylu.

Česko 2021, 131 min.

Režie: David Ondříček, hrají: Václav Neužil, Martha Issová, James Frecheville, Robert Mikluš, Štěpán Kozub a další.