Článek
Režisér použil základní situaci dobře známou z dějin literatury i filmu - do cynického světa vtrhne upřímný „idiot”, který všechny šokuje a odhaluje jejich pokrytectví.
Je možná maličko, jak by napsal Zdeněk Svěrák, „momentálně vopožděnej”, ale v podstatě moudřejší než oni.
Ve středu dění stojí unavený vůdce levicové strany, který jen útrpně sleduje, jak mu klesá popularita v průzkumech. Nebojuje, už jen sčítá ztráty. Jednoho dne se zhroutí a odjede do Francie za starou přítelkyní.
Vedení strany stojí před vážným problémem - volby se blíží a leader nikde. Rozhodnou se pro šílený plán nahradit politika jeho velmi podobným bratrem, excentrickým vzdělancem, který pobýval v blázinci.
Bratr, který bere antidepresiva, se neustále usmívá, vyjadřuje se v metaforách, cituje básníky a filozofy. Nepochybně není zcela normální, jenže stranu může zachránit jedině blázen.
Zatímco novináře šokuje upřímnými odpověďmi, obyčejné lidi s úsměvem objímá a nalévá unavené zemi sílu do žil. Jeho popularita raketově roste.
Nejgeniálnější tah, který režisér Andó udělal, bylo obsazení herce Toniho Servilla do obou rolí (politika i bratra). Prohlásil, že bez Servilla by film vůbec netočil, a když ho vidíte, musíte mu dát za pravdu.
Postavě bratra vdechl jemně bláznivý humor a současně obrovskou důstojnost, eleganci a jakýsi svérázný sex appeal, který se nevylučuje s potrhlostí. Vznešenými gesty i švihlou chůzí a tancem kole sebe šíří pozitivní vibrace. Nahradí snad smutného politika navždy?
Andò sklidil v pondělí v podvečer v Thermalu několikaminutový potlesk.