Článek
Amparo je obyčejná chudá kolumbijská máma. Jejího syna na ulici seberou vojáci a donutí ho vstoupit do armády, navíc má sloužit ve velmi nebezpečné oblasti. Když se to Amparo dozví, vydává se do boje - bez peněz, zbraní či známostí. Má jen svou odvahu a nemá co ztratit.
Žena obíhá všechny možné úředníky a vojáky, kteří mohou pomoci, ale chtějí obrovský úplatek. Na to sama nemá, prosí proto známé, příbuzné i svého přítele o peníze. Ten se ovšem zdráhá obětovat obrovskou sumu kvůli cizímu dítěti (není jeho biologickým otcem).
I když nesežene celou částku, vydává se zoufalá Amparo za vojáky a doufá, že to nějak uhraje. Bude muset obětovat veškeré peníze i důstojnost.
Amparo je drama se sociálním aspektem, které vypráví o líném, zkorumpovaném státě (českému divákovi to jistě nic nepřipomíná) a síle mateřství. Matku totiž nezajímají zákony ani politické konflikty, chce zpátky své dítě a je ochotna jít kvůli tomu do extrému.
Bohatí jsou v pohodě
„Se.. na tenhle stát,“ prohlašuje Amparo a obíhá všechny úředníky a podvodníky, aby dosáhla svého.
„Válka je věc chudých,“ vysvětluje jí upřímně zkušený úředník-šíbr. Nadčasová moudrost, která by mohla být mottem celého filmu. Řečičky o vlastenectví už dnes málokoho oblbnou.
Války vymýšlejí bohatí, ale umírají v nich chudí. Různí Trumpové ve Vietnamech a Afghánistánech nikdy trpět nebudou, protože si to umějí zařídit, vždy se v pravou chvíli najde nějaký „výrůstek na patě“. Pošlou tam chudé a nezáleží na barvě pleti nebo pohlaví, rozhodující je stav konta.
Simón Mesa Soto natočil poměrně napínavý snímek s prostou realistickou zápletkou a rozumnou stopáží. Sandra Melissa Torresová v hlavní roli matky vyzařuje smutnou umanutost. Dostává se až do jakéhosi transu, chvílemi jako by svět kolem nevnímala.