RECENZE Hororové Týny: Oslavu porna a krve MaXXXine si podmaňuje herecká virtuoska Mia Gothová

MaXXXine navazuje na filmy X a Pearl, přičemž už v pilotním dílu stejně jako v zatím nejnovějším stojí v popředí titulní postava v podání Mii Gothové. Ta je právem považována za jednu z dnešních scream queens, tedy vyčnívajících hvězd hororového žánru. V završení Westovy série svou pozici znovu osvědčuje.

Její protagonistka Maxine Minxová bývala holčičkou vychovávanou ve skleníku. Přísní rodiče z ní chtěli mít cudnou katoličku, rozhodně ne pornoherečku s láskou k drogám a sebe sama. Ve filmu X se během natáčení na texaském ranči v roce 1979 stane jedinou přeživší krveprolití, jež měla na svědomí postarší spolumajitelka farmy.

Ve třetím příběhu se s Maxine opět shledáváme o šest let později, kdy jí táhne na Kristova léta a svou kariéru chce posunout dál než na lechtivá videa. Žije v mekce kinematografie, Los Angeles, kde se úspěšně uchází o roli v chystaném hororu pokrokově smýšlející režisérky (Elizabeth Debicki).

Dívčin raketový vzestup poněkud bledne ve stínu skutečného satanistického vraha Richarda Ramireze s přízviskem Noční stopař, jenž v půlce osmdesátých let terorizoval jižní Kalifornii. Zvlášť poté, co jsou tři její známí nalezeni mrtví během pár dnů. Zdá se, že čas se krátí i Maxine, jež si z minulosti nese děsivé tajemství, které ji nejspíš brzy dožene.

Výkon Gothové v této sáze postupně graduje a v MaXXXine jej anglická herečka napíná k dokonalosti. Není typickou hororovou hrdinkou, nedělá nerozvážné kroky, které obvykle vedou ke smrti.

Je naopak bystrá a prozíravá. Nadto prokazuje fyzickou zdatnost, dokáže surově zbít i zmrzačit muže, když je potřeba, čímž scenárista pokračuje v boření žánrových zvyklostí.

Westův počin je opravdová jízda křiklavým světem osmdesátek, z něhož tryskají neonové poutače, načechrané ondulace, popové rytmy a véháeskové kazety s béčkovými tituly. Přestože filmař s výpravou balancuje na tenké hraně, nepředvádí dobový kýč.

Také se zobrazením krve a tělesných orgánů chytře dlouho otálí, aby milovníky nechutností obšťastnil v mírně přepáleném, až takřka úsměvném závěru. Konečné odhalení je nicméně logickým vyústěním předešlých událostí a do celé skládačky v podstatě dobře zapadá.

MaXXXine je důmyslnou poctou hororovým klasikám uplynulých dekád, aniž by je v jakémkoli smyslu vykrádala. Potěší nejen vypulírovanými dialogy, mámivými obrazy a samozřejmě i Gothovou, ale rovněž poutavým vhledem do zákulisí hollywoodské produkce. Slovy Debicki na plátně, „džungle, v níž se musíte stát šelmou, jinak vás vyvrhne“.