Článek
V Jaroslavově případě jde o pocit přinejmenším částečně oprávněný. Přestože za komunistů jako horník vydělával hodně, jeho manželce to pořád nestačilo. Dnes už Jaroslav peníze nemá, ale ex-manželka se domnívá, že někde schoval jakýsi majetek a žaluje ho. Nejsmutnější je, že k pomstychtivosti navedla i děti.
Jaroslav utíká před zpackaným životem k autům a nové přítelkyni, která také závodí. Spolu objíždějí blátivé závody, kde do sebe účastníci úmyslně bourají a jde skoro o život. Auto se rozbije a peníze docházejí...
Remo tematizuje typické frustrace chudších venkovských lidí. Nedostatek peněz, odpor k hlavnímu městu, k cizině, a nakonec i k demokracii. Případně i absurdní obhajování domnělé skvělé životní úrovně za komunistů.
Láska pod kapotou
I přes neveselý charakter prostředí a postav snímek dokáže rozesmát, zejména pak komentáře moravské babičky, jejíž duševní obzor je určen bulvárem. Neustále nadává na svět a domnívá se, že vraždy za komunistů neexistovaly. To ta pitomá demokracie!
Jaroslav do takových extrémů nezachází. Krátce je naznačeno, že moc nemusí imigranty, ale ani to výslovně neřekne. Uvědomuje si dobře, že své problémy si způsobil spíš sám. Špatně se oženil, špatně vychoval děti, nemá vzdělání ani dobrou práci.
Pokud chtěl Remo upozornit, že tato společenská třída existovala, existuje a vždy bude existovat, tak nejde o nic nového. Mnoho českých filmů ukazuje podobné lidi ze západních a severních Čech, občas se objevuje i sever Moravy. Bylo by však velkou chybou uchýlit se k laciným interpretacím, že je to „česká povaha“. Není. Stejní zahořklí pánové nadávají u piva na Slovensku, v Německu, v Rakousku atd.
Jde zkrátka o portrét běžného frustrovaného padesátníka a nutno dodat, že docela zábavný - nejvíc asi pro diváky mimo Moravu, kterým bude připadat, že ten chlapík mluví jako Bolek Polívka v Dědictví. Možná i vás Jaroslav chytne „za hercnu“.
Celkové hodnocení: 70 %