Není cesty zpět. Křišťálový glóbus chce i mlžná detektivka z Číny

„Žijeme v éře, kdy jsme zaplaveni informacemi,“ říká čínský režisér Zhai Yixiang. „Sedíme rozvalení v křeslech, a přitom přes různá média zblízka sledujeme věci, které se dějí tisíce kilometrů daleko. To, co takto posloucháme a čteme, je pak často postaveno na posunutých, či dokonce překroucených faktech. A mě zajímalo, jaké je být ve středu toho všeho.“

A právě proto umístil filmař do centra děje novináře: žurnalista Jia přijíždí na venkov na přání dívčiných rodičů. Ying totiž za otce svého dítěte označila vlastního učitele a její rodiče nemají důvěru v místní policii ani v samu školu, že věc uspokojivě vyšetří a učitele případně potrestají.

„Postavy v mém filmu všechny propojí jedna novinová reportáž,“ říká Zhai Yixiang. „Tím, že se na věci díváme očima novináře, chceme zjistit, co se vlastně stalo, ale pochybnosti nás vrhají hned sem a hned jinam, ztrácíme se tak dlouho, až zjistíme, že naše pátrání nikam nevede, maximálně do propasti.“

To, co začalo jako detektivka, se najednou mění v úplně jiný film. Detektivní zápletka se čím dál víc rozplývá ve všudypřítomné mlze a její vyvrcholení, které nakonec opravdu přijde, vlastně už v tu chvíli není podstatné.

„Jenom ti, kterých se věc netýká, stojí o to nalézt pravdu. Oběti víc zajímá situace, v níž se ocitli. Proto jsem se rozhodl v průběhu filmu utlumit dramatické a morální konflikty a nechat diváky skutečně procítit situaci, ve které se ocitla zneužitá hlavní hrdinka,“ dodává Zhai Yixiang, jenž svou hypnotickou novinkou navazuje na čínské tvůrce tzv. šesté generace.

Novinář Jia je z celého případu frustrovaný a zmatený (režisér přiznává, že tím odkazuje i na postavení žurnalistů v současné Číně). Naproti tomu Ying je raněná, ale v rámci možností se snaží zůstat silná a hrdá, snaží se svůj život nějak posunout dál. I proto odchází z vesnice nadobro pryč.

„Lidé se z čínského venkova stěhují do velkých měst. Což ovšem nijak neodstraňuje bariéry mezi vesnicí a městem,“ dodává režisér. „Sám jsem na venkově vyrůstal a následně se přestěhoval do většího sídla a vím, že už není cesty zpět. Podobně se naše hrdinka snaží ve městě restartovat samu sebe a začít po velké osobní krizi znovu, jenže její nové prostředí se brzy ukazuje jako ještě mnohem komplikovanější než to předešlé. A náš film nepřichází s jasným řešením, jak neopakovat už jednou prožité trauma, nenabízí odpovědi, jen klade otázky.“

Karlovarský festival, kde bude Portrét mozaikou v hlavní soutěži, začíná už v pátek 28. června.