Článek
Proč jste se rozhodl natočit dokument o Jánu Kuciakovi?
Někdy si prostě dokument nevybíráte vy, někdy si dokument vybere vás. Deset let pracuji jako investigativní reportér a filmař a mám základnu v Rumunsku. Před tím jsem pracoval na případu vraždy ukrajinského novináře Pavla Šeremeta. A právě při tomto konkrétním případu z Kyjeva jsme se zaměřili na vyhodnocování záběrů z kamer přímo z místa činu, abychom určili, co se stalo a identifikovali podezřelé.
Den poté, co byla objevena těla Jána a Martiny, se na mě obrátili lidé, kteří znali moji práci z kyjevského případu a pozvali mě do obce Veĺká Mača, abych jim pomohl získat záběry z bezpečnostních kamer od místního starosty a policie a abychom se společně pokusili případ rekonstruovat.
Tehdy jsem začal pracovat a spřátelil se s Evou Kubániovou, která byla kamarádkou Jána Kuciaka a později také začala pracovat pro portál Investigace.cz. O rok později došlo k úniku spisového materiálu, který dostala novinářka Pavla Holcová, také ze stejného portálu. Začaly mi vyprávět, co všechno je ve složce obsaženo a že možná máme důkazy pomocí kterých bude možné prokázat hluboce zakořeněnou korupci ve státě.
Proč museli zemřít? Dokument Kuciak: Vražda novináře míří na karlovarský festival
Jednalo se vlastně o kombinaci mé předchozí desetileté práce, kdy jsem se zaměřoval na příběhy, které byly o korupci. A najednou jsem měl pocit, že máme konečně vstupní bránu k tomu, abychom mohli na základě té složky vytvořit film, který skutečně bude ilustrovat, jak funguje korupce na Slovensku, ale i v jiných státech.
Myslíte, že pro dokument bylo výhodou, že jste z venku, a ne ze Slovenska?
To je skvělá otázka, na kterou bohužel nemám odpověď. To, že jsem někdo zvenčí má své klady i zápory. Ale chtěl bych zdůraznit to, že důvod, proč ten dokument tak dobře funguje je, že jsem měl skvělý přístup a skvělou pomoc ze strany Evy, Pavly a rodin Jána a Martiny. Ze Slovenska byla i naše kameramanka.
Myslím, že v tomto případě to dobře fungovalo. Nebylo to tak, že bychom přiletěli vrtulníkem na konkrétní místo, tam si něco natočili a hodně rychle zase odletěli. Byl to opravdu dvouletý proces, při kterém jsme velice úzce spolupracovali se slovenským týmem. A já jsem nebyl jediným cizincem, producentka Signe Byrge Sørensenová a střihač Janus Billeskov Jansen jsou z Dánska a oba dva jsou legendami.
Co vás spojovalo?
Chtěli jsme se pokusit dobře odvyprávět příběh, který se netýká jen Slovenska. Je v podstatě takovým vzorem, jak funguje korupce také v jiných státech.
Jozef Kuciak: Tolerování korupce vede ke skutečnosti, jako je vražda našich dětí
Nestále však musím zdůrazňovat, že jde o extrémně komplikovaný a složitý příběh. Řekl bych, že v tomto případě náš pohled zvenčí pomohl, když jsme se snažili ho odvyprávět tak, aby byl pochopitelný pro kohokoli. Je totiž nesmírně složitý i pro slovenské publikum.
Co jako investigativní novinář říkáte příběhu Jána Kuciaka? Nebojíte se při své práci?
Já to mám jednoduché. Neodvádím tak těžkou práci jako dělal Ján, dělá Eva a Pavla, kteří jsou opravdu v první linii. Takže mě takové nebezpečí, jaké hrozí jim, opravdu nehrozí. Neriskuji to, co oni. Oni si za svou práci zasluhují obrovský respekt. Upřímně, sebe a Jána bych nedal do stejné kategorie, on byl totiž opravdový investigativní novinář, kdežto já jsem spíše takový režisér, nebo producent. Ale měl jsem štěstí, že jsem na filmu o Jánovi mohl spolupracovat se skvělými novináři.
