Článek
Smutný na karlovarském festivalu uvedl jeden z prvních filmů, které oko jeho kamery nasnímalo, Zánik samoty Berhof z roku 1983 (rež. Jiří Svoboda). Na natáčení filmu před diváky v Městském divadle Karlovy Vary také zavzpomínal.
„Děkuji vám, že jste se přišli podívat na film Zánik samoty Berhof. Mám ten film rád z několika důvodů. Jednak je to film, který jsem natočil v osvětlení petrolejových lamp (...) A mně se zdá, že v tom filmu se mi podařilo, že ta atmosféra těch petrolejových lamp tam je. A samozřejmě je to dramatická látka, takže je tam všechno to, co mě jako kameramana pak bavilo i dále,“ uvedl Smutný snímek.
Ten byl promítnut z filmu, nikoli z digitálu, což Smutný kvitoval: „Trvalo mi dlouho, než jsem se vyrovnal s tím, že jsem musel přejít na digitální kamery, v digitálních kamerách si, jak říkám, trochu vymýšlejí. To, co já tam nevidím, tak ony vyhodnotí, že to vidí. Proto mám ten film pořád v lásce, a když dělám na digitální kameru, tak se snažím, aby to vypadalo jako film,“ řekl.
Vladimír Smutný má na kontě desítky filmů a spoluprací. S režiséry Jiřím Svobodou (mj. Schůzka se stíny, Skalpel, prosím), Karlem Kachyňou (mj. Dobré světlo, Smrt krásných srnců), Janem Svěrákem (Kolja, Tmavomodrý svět, Vratné lahve, Tři bratři), Jiřím Vejdělkem (Něžné vlny, Tátova volha), Václavem Marhoulem (Mazaný Filip, Tobruk, Nabarvené ptáče) a dalšími.
Smutný je držitelem sedmi filmových cen Český lev za nejlepší kameru, dvakrát získal Cenu české filmové kritiky.