Hlavní obsah

RECENZE: Výchova dívek v postapokalyptickém světě

Novinky, Stanislav Dvořák

Postapokalyptické vize jsou dnes oblíbeným žánrem, zvlášť v americké kinematografii. Snímkem Světlo mého života teď k tématu přispěl i scenárista, režisér a herec Casey Affleck a šel na to poměrně originálně.

Foto: Kviff

Světlo mého života

Článek

Věrohodný sveřepý tatík Casey Affleck bloudí divočinou se svou dcerou Rag (Anna Pniowsky), která se maskuje jako kluk. Má k tomu dost důvodů. Svět se totiž ocitl v chaosu, když záhadná nemoc zlikvidovala (téměř) všechny ženy na planetě a lidstvo už pomalu míří k vyhynutí. Holčička Rag však z nějakého nepochopitelného důvodu žije a otec se rozhodl zmizet s ní do lesů, protože ve městě všude číhá nebezpečí.

Občas se pokusí přespat i v opuštěném domě, ale takové štěstí nikdy netrvá dlouho. Násilnické gangy krouží všude kolem a otec musí dívku téměř vojenským způsobem cvičit k bleskovým útěkům.

Foto: Petr Horník, Právo

Casey Affleck po příjezdu do Varů.

Většinu snímku však nevyplňuje akce, nýbrž dlouhé hovory mezi otcem a dcerou. Vysvětluje jí gramatiku a filozofické problémy, přičemž se někdy dostaneme až na území komedie - třeba když sáhodlouze a trapně vysvětluje, odkud se berou děti. Otázkou je, jestli komično vůbec bylo úmyslem autora.

Světlo mého života je typ filmu, který není úplně špatný, přesto nenadchne. Nedosahuje hutné atmosféry nejlepších temných sci-fi vizí a nenabízí ani neustálé napětí, které je v žánru povinností ctěnou většinou tvůrců.

Jde o příběh citlivý, neefektní, civilní a v rámci postapokalyptické škatulky poměrně málo syrový. Divák by se asi měl více bát, aby ho příběh mohl strhnout, u Světla mého života se spíš rozněžní. V každém případě jde o snímek dost vláčný a upovídaný. Během dvou hodin divák střídavě klimbá a zase ožívá v dějově silných místech.

Celkové hodnocení: 70%  

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Související témata:

Výběr článků

Načítám