Článek
„Dokument o Stanleym Kubrickovi jsem chtěl natočit několik let, ale nedařilo se mi najít ten správný úhel pohledu,“ prohlásil Monro pro web The Film Stage. „Probíral jsem to se svými producenty a jednou přišla řeč na rozhovory, které Kubrick vedl s Michelem Cimentem. Věděli jsme, že ty audionahrávky existují, že byly digitalizovány.“
Šlo o čtyři rozhovory, které francouzský filmový kritik Ciment vedl s Kubrickem, který jinak interview prakticky neposkytoval, od konce šedesátých let. Celkem to není zase tolik materiálu, Monro z něj ale vyzobal to nejzajímavější, poskládal to po tématech, doplnil dalšími dobovými svědectvími a ikonickým vizuálem z Kubrickových filmů.
„O Kubrickovi všichni navyprávěli spoustu věcí, napsaly se o něm stohy papírů. Ale já chtěl přijít s něčím novým, ne nutně s novými fakty o jeho osobě a umění, chtěl jsem prostě dát slovo přímo jemu,“ říká Monro.
Co se tedy o Kubrickovi v dokumentu dozvíme? Například jak trápil své herce, ale třeba i filmové architekty či orchestry. Vše se muselo opakovat, dokud to nebylo perfektní. Sám Kubrick přitom na začátku moc nevěděl, co vlastně chce. Prostě to spolu se svým štábem hledal, dokud mu intuice nenapověděla, že dosáhl cíle.
Spousta slavných scén z jeho filmů tak vůbec nebyla ve scénáři. Neposedná ruka ve snímku Dr. Divnoláska byla improvizací Petera Sellerse, zpívat radostnou píseň Zpívání v dešti v násilné scéně v Mechanickém pomeranči napadlo herce Malcolma McDowella také až na place, podobně scéna z Vesmírné odysey, kdy počítač HAL 9000 odhalí záměry astronautů tím, že jim odezírá ze rtů, vznikla rovněž na poslední chvíli.
Zdánlivé protiklady
Přestože Kubrick ze zásady nemluvil o estetice a poselství svých filmů, v Monroově dokumentu několik postřehů v tomto smyslu najdeme. Například že své snímky režisér vždy stavěl na nějakém výrazném rozporu, dualitě spojené s podstatou člověka a jeho společnosti. Voják z Olověné vesty má na helmě nápis „zrozen k zabíjení“ a na uniformě odznak s mírovým symbolem. Ty věci jsou v protikladu, ale zároveň existují vedle sebe.
Samotná válka znamenala pro Kubricka nesmyslné vraždění – a zároveň mluví o tom, že řada lidí vzpomíná na léta v uniformě jako na nejlepší dobu svého života, kdy měla loajalita opravdovou cenu. Podobně v Mechanickém pomeranči vedle sebe najdeme nezvladatelnou anarchii nespokojených mladých lidí – a sílící násilí a tlak ze strany autorit.
Dokument Kubrick o Kubrickovi, který měl premiéru na festivalu Tribeca, se bude 6. července promítat na přehlídce Tady Vary, která letos projekcemi v 96 kinech po celé republice nahrazuje zrušený MFF Karlovy Vary.