Článek
V hlavní soutěži karlovarského filmového festivalu bude o Křišťálový glóbus bojovat i snímek 3 sezóny v pekle. Čím vám byl při čtení scénáře sympatický?
Byl mi blízký tématem nonkonformity a bojem proti stádovosti. Natáčení mě moc bavilo, hlavně přístupem produkce a režiséra Tomáše Mašína. Tomáš je vizuální, je výjimečný v tom, že má jako akademický malíř přehled o umění, čímž dostal jeho film nový rozměr.
Předlohou vaší postavy Ivana Heinze byl mladý bouřlivák Egon Bondy. Jak jste se na něj připravoval? Četl jste jeho knihy?
Film neměl být jeho věrnou biografií, a i když byl scénář celkově jasný, samozřejmě jsem si pro inspiraci přečetl pár knih. Z Heinze jsem si vzal zdravé sebevědomí, ale třeba to, že když se umělec má špatně, je to pro něj vlastně dobře, jsem věděl už před tím. I když se za umělce moc nepovažuju...
Píše se rok 1947. Devatenáctiletého Ivana (Kryštofa Hádka) zasvěcuje jeho přítelkyně Jana (Karolina Gruszka) do tajů lásky.
Vidíte ve filmu nějaké paralely s dnešní dobou?
Vidím, i dneska je to o tom nepodlehnout nějaké ideologii, nevěřit všemu, co se píše v novinách nebo všemu, co vidíme v televizi. Ono je stejně všechno trochu jinak, než si myslíme.
Překvapilo mě, že jsem se setkal s hodně mladými lidmi, kterým se film líbil. Možná je to tou věčnou touhou mladých generací se nějakým způsobem vymanit ze všech systémů a být svobodný. Na druhou stranu se ale v nějakém systému žít musí, otázka je, do jaké míry ten systém převažuje nad pocitem, že je člověk svobodný.
Ani vy nestojíte stranou politice a před letošními volbami jste se angažoval v občanské iniciativě Vyměňte politiky. Proč?
Myslím, že už to bylo neúnosné, uráželo mě, jak u těch koryt ještě někteří hlasitě mlaskali. Neříkám, že už teď o koryta nejde, ale alespoň to nemusí obyčejným lidem, jak říká jeden nejmenovaný bývalý předseda ČSSD, dávat tak sežrat a mohli by mít nějakou úroveň. Vůbec by mě zajímalo, jak se dá definovat obyčejný člověk?!
Podle mě dopadly volby navýsost dobře, když už nic jiného, dali lidé najevo, že mají sílu a že když se jim nebude něco líbit, jsou schopní to změnit. V tom ta iniciativa byla dobrá.
Váš herecký výkon byl oceněn Českým lvem a letos jste se na Berlinale představil jako tzv. vycházející hvězda. Užíval jste si být středem pozornosti?
Ano i ne, v chození po červeném koberci se ale nijak zvlášť nevyžívám, připadá mi to nepřirozené. Jinak to bylo docela zábavné, ale také únavné, protože jsme občas vyplňovali v doprovodném programu společenské záležitosti. Je to dobrý projekt, člověk musel mluvit v cizím jazyce, ale po pracovní stránce to pro mě zatím žádný větší význam nemělo.
Kryštof Hádek převzal cenu za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli ve filmu 3 sezóny v pekle.
Českého lva si cením, ale beru ho s rezervou, kultura není sport, hodnocení je subjektivní - na cílovou čáru může doběhnout víc lidí naráz... Českého lva beru jako ocenění práce, ale přeju to všem stejně.
Letní prázdniny jsou v plném proudu, chystáte se někam?
V létě budu ve Švandově divadle hrát v Hello, Dolly!, která bude mít premiéru zrovna během karlovarského festivalu. Taky se chystám po České republice a v zimě bych moc rád vyrazil do Asie, kterou jsem si oblíbil. Vždycky si tam přijdu jako v jiném světě, všechno je tam tak jiné – a moře je úžasné.
| 3 sezóny v pekle se budou promítat 5. července ve Velkém sále hotelu Thermal a 6. července v kině Espace Dorleans. |
Kryštof Hádek (28)
Pochází z umělecké rodiny (jeho marka Jana Hádková je filmové publicistka a režisérka), studoval herectví na Pražské konzervatoři, v letech 2003–2004 navštěvoval londýnskou Academy Of Music And Drama Art.
Před kamerou se objevil několikrát už jako dítě, ale proslavil jej teprve Tmavomodrý svět (r. Jan Svěrák, 2001). Za ztvárnění mladého letce byl Hádek v roce 2001 nominován na Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.
Hrál také ve filmech Výlet, Experti, Crash Road, Bestiář nebo Bobule, činný je i na divadelních prknech – např. ve Švandově divadle hraje v inscenaci Absolvent.
