Herečka a režisérka Robin Wrightová: Režiséři, kteří nikdy nehráli, většinou nejsou skvělí

Na karlovarský festival přijela uvést svůj nejoblíbenější film Princezna nevěsta a dnes večer převezme na slavnostním zakončení Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary.

Říká se o vás, že hodně zasahujete do formování svých postav, že už vaše Jane ve Forrestu Gumpovi vypadá tak, jak vypadá, protože vy jste se o to zasadila, a stejně tak Claire v Domě z karet. Je to pravda?

Dům z karet vytvořil režisér David Fincher. On to přivezl z Velké Británie a poameričtil. Říkala jsem, že nevím, kdo je Claire, ale že nechci do Washingtonu a dělat rozhovory s politiky.

Ale David řekl: nazývejme věci pravými jmény. Tady nejde o politiku, ale o obchod a korupci. A já jsem si dělala o to větší starost, jak tu postavu najdu. A on mi vyprávěl, kam Claire směřuje, jak se vyvíjí. Začne jako manželka Francise Underwooda a pak ho překoná. Já jsem chtěla vědět, jakou má mít fyzickou podobu. Jak se má oblékat, jaké má mít vlasy. A on mi řekl, že je to busta. „Představ si bustu v muzeu, úplně nehybnou. Orla na skále. Prakticky nehybné, ale velice silné monstrum.“ A najednou jsem věděla, že to mám. Ostříhala jsem si vlasy, nosila jsem jehlové podpatky, byla jsem busta, kterou nikdo nedokáže rozbít.

Jak jste cítila osobně tak dlouho v postavě prezidentky?

Je to jinak. Ona ty volby nevyhrála, takže pro mě jako pro herečku to nebyla autentická prezidentka. Ona prezidentství nezískala, ona přebírala žezlo. Takže jsem nikdy pocit prezidentství neměla, i když to divákům možná tak připadalo. Chtěla jsem to v tom příběhu změnit, ale nešlo to.

Několik dílů série jste i režírovala. Byl to David Fincher, který vás k němu přivedl nebo jste se rozhodla vy sama?

Rozhodně jsem ho na place studovala. Dva roky jsem s ním pracovala, ale pak ze seriálu odešel. Od druhé sezony jsme měli skvělého kameramana, který točil s vynikajícími režiséry jako Oliver Stone, a rozhodl se, že bude dělat Dům z karet, protože mu bylo přes sedmdesát a už chtěl pracovat v kulisách, ne ve sněhu a dešti. A to byl můj mentor a naučil mě o režii všechno. Pak mi řekl, ať požádám producenty, abych to mohla zkusit. Ostýchala jsem se, ale nakonec jsem požádala o jednu epizodu a bylo jich z toho deset.

Už jste se tu potkala s členkou poroty Patricií Clarksonovou, s níž právě v seriálu Dům z karet hrajete?

Ještě ne, ale setkáme se, těším se na to. Já ji budu snad příští rok režírovat ve filmu, který chystám, právě k tomu dala souhlas, ale nevím, jestli už o tom mohu mluvit. Je to v podstatě nádherně propracovaná moderní verze filmu Harold a Maud, ona hraje tu starší ženu, do které se zamiluje velmi mladý muž. Vím, že bude dokonalá, bude mít i komediální scény, a v tom je senzační.

Snila jste v dětství o tom, že budete herečka?

Vůbec ne. Ale kupodivu jsme s bratrem dokázali předvést jakýkoliv přízvuk, bavili jsme tím maminku. Takže myslím, že jsme to v sobě měli, ale nikdy mě to nenapadlo. Chtěla jsem být zdravotní sestrou v uprchlických táborech všude po světě.

Pak jsem dělal modeling a agentka z modelingové agentury mi nabídla, jestli bych nechtěla jít na nějaký casting. Řekla jsem, že rozhodně ne, že mě to děsí, ale ona mě přemluvila s tím, že je i herecká koučka, že mi bude pomáhat. Ta mě vlastně vychovala. A pak přišel seriál Santa Barbara a film Princezna nevěsta, kterou jsem chtěla představit i tady v Karlových Varech.

Vedete svou kariéru zajímavým způsobem: hraní, režie, Hollywood, nezávislé filmy, ostatní aktivity. Čím se jejich výběr řídí?

Všechno včetně emocí se pořád vyvíjí. Já nevím, kde budu emocionálně v říjnu. Někdo se ožení, někdo narodí, někdo rozvede nebo zemře. A podle emocí, které to vyvolá, si člověk vybírá své aktivity. Já nefunguji tak, abych si řekla, že teď jsem natočila čtyři dramata, tak udělám pro změnu komedii. Někdo tak možná funguje, ale já ne, já jdu s proudem. A někdy musíte pracovat i pro peníze.

Rozumíte teď, když sama režírujete, jako herečka lépe ostatním režisérům?

Popravdě si myslím, že režiséři, kteří nikdy nehráli, nejsou skvělí režiséři. Až na výjimky samozřejmě. Mnozí z těch, kteří jsou považovaní za skvělé režiséry, nechápou, co my herci potřebujeme. Je to na place jiný vztah, jiná dynamika, když někdo říká: „Buď nadšenější!“ a někdo „Vzpomeň si, když ti bylo sedm. Dozvěděla ses, že maminka nebude čtrnáct dní doma, a ona dvě hodiny nato vstoupí do dveří.“ Okamžitě víte, jaký je to pocit a co máte dělat. Takže když dostanete od režiséra příběh, je to pro herce palivo.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Forrest Gump DVD, Forrest Gump Blu-ray