Článek
Hrdiny filmu jsou starý podomní obchodník Wikström a syrský uprchlík. Wikström opustí svou ženu alkoholičku a zakoupí nevýdělečnou restauraci na zapomenutém helsinském dvorku. Nabídne práci i mladému chudému Syřanovi. Ponurost a mlčenlivé postavy se v příběhu opět prolínají se suchým humorem a lidskostí.
„Film je nejen svérázným a tragikomickým komentářem k evropské současnosti, ale – v nejlepší Kaurismäkiho tradici – zejména oslavou obyčejné lidskosti a vzájemné solidarity, která je zcela neokázalá, prostá jakéhokoli patosu a opatřená typicky suchým finským humorem. Kaurismäkiho uprchlík se totiž nepotýká s běžnou evropskou skutečností, ale se svébytným Finskem Kaurismäkiho filmů,“ řekla Radka Urbancová z Aerofilms.
„Aki Kaurismäki nějaký čas prohlašuje, že už se nechce účastnit soutěží na žádných festivalech. Proto bylo velkým překvapením, když se letos nakonec nechal přemluvit a jeho novinka Druhá strana naděje byla zařazena do hlavní soutěže na Berlinale. Jak už to u zavedených režisérů bývá, řada lidí měla tendenci ho dopředu podceňovat: ,Co by tak Kaurismäki mohl ještě ukázat?‘ Po první projekci však bylo jasné, že tenhle filmový veterán ještě neřekl poslední slovo. Druhá strana naděje zbořila celé Berlinale, kritici se předháněli v superlativech a Kaurismäki tak všem pochybovačům opět vytřel zrak. S tímhle pánem je rozhodně třeba ještě počítat!“ dodala Radka Urbancová.
Finská legenda „devadesátek”
Distribuční premiérou 27. července vyvrcholí tzv. Finské léto s Akim Kaurismäkim, během kterého mají čeští diváci možnost seznámit se s Kaurismäkiho starší tvorbou, a to jak v kinech, tak legálně online na Aerovodu.
Šedesátiletý Aki Kaurismäki je nejznámějším finským filmovým režisérem. Začínal v osmdesátých letech a v Česku se proslavil během deváté dekády, kdy sem pronikly filmy jako Leningradští kovbojové dobývají Ameriku, Děvče ze sirkárny, Drž si šátek, Tatjano, Bohémský život, Juha a Mraky odtáhly. Kaurismäki obdržel několik filmových cen a nominaci na Oscara.