Karlovarský festival ocení Boleslava Polívku

Bolek Polívka vstoupil do povědomí diváků nejprve jako svébytná a neopakovatelná osobnost autorského divadla a spoluzakladatel legendární brněnské scény Husa na provázku. Jeho inscenace, které režíroval a hrál v nich hlavní role (Am a Ea, Pezza versus Čorba, Pépe, Trosečník, Poslední leč, Šašek a královna), se inspirovaly klauniádou, komedií dell'arte i filmovou groteskou, ale díky specifickému výrazu i záměrně překračovaly hranice žánru.

Právě jedinečnost a originalita těchto představení mu vynesla uznání i v zahraničí a také spolupráci s řadou předních mezinárodních divadelních souborů. V roce 1993 založil Divadlo Bolka Polívky, jako herec hostuje také na řadě scén mimo domovské Brno.

Podobně výraznou stopu zanechává Bolek Polívka již desítky let v domácím filmu. První větší filmovou rolí byla postava Mageriho v muzikálu Balada pro banditu (1978, r. V. Sís). Klíčovou úlohu v jeho filmové tvorbě pak hraje spolupráce s režisérkou Věrou Chytilovou, která započala filmem Kalamita (1981) a nakonec se rozrostla na pětici titulů. Dědictví aneb Kurvahošigutentág (1992), které se stalo tragikomickým podobenstvím života v raně porevolučním období, i po letech prokazuje, jak přesně dokázala dvojice Polívka–Chytilová (spoluautoři scénáře) pojmenovat společenské pohyby nové doby.

Mezi jejich společné filmy patří ještě filmová verze Polívkova představení Šašek a královna (1987), Vyhnání z ráje (2001), kde opět spolupracovali na scénáři, a Hezké chvilky bez záruky (2006).

Také obsáhlá filmografie Bolka Polívky svědčí o jeho rozkročení mezi žánry. Jakkoliv ho diváci vnímají především jako komika díky rolím v řadě divácky úspěšných veseloher (např. Pelíšky, 1999; U mě dobrý, 2008; Muži v naději, 2011 a další), respekt a ocenění mu vynesly i úlohy mimo tento žánr. Za roli faráře ve filmu Vladimíra Michálka Zapomenuté světlo (1996) získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli a také ocenění v této kategorii na Mezinárodním filmovém festivalu  Karlovy Vary. Českým lvem za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli byl oceněn také za film Musíme si pomáhat (r. Jan Hřebejk, 2000), který byl nominován na Oscara pro nejlepší zahraniční film.

Dalších sedm nominací na výroční ceny ČFTA Český lev je rovněž důkazem, jak žánrově pestrá je jeho tvorba – hořká komedie Tomáše Vorla Cesta z města (2000), humorný portrét totalitní doby Pupendo (2003) Jana Hřebejka, drsně lyrické Štěstí (2005) Bohdana Slámy, Roming (2007) Jiřího Vejdělka, kde vytvořil půvabně nesourodou dvojici s Mariánem Labudou, fantazijní Andělé všedního dne (2014) Alice Nellis, pozoruhodný debut Slávka Horáka Domácí péče (2015) nebo pohádka Jiřího Stracha Anděl Páně 2 (2016).

S mnoha dalšími režiséry také spolupracuje opakovaně, ať to byl Juraj Jakubisko (Sedím na konári a je mi dobre, 1989; Bathory, 2008), zmíněný Tomáš Vorel (Cesta do lesa, 2012; Cesta domů, 2021), či třeba F. A. Brabec (Kytice,2000; V peřině, 2011; Gump – pes, který naučil lidi žít, 2021).

Bolek Polívka se pravidelně objevuje na televizních obrazovkách, kde mnoho let uvádí vlastní pořady Manéž a Bolkoviny, a hraje také v televizních seriálech (Případy 1. oddělení).

Karlovarský festival uvede jako poctu Boleslavu Polívkovi film Zapomenuté světlo.

V rámci 56. ročníku bude Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary pokračovat v dlouholeté tradici premiér klasických českých filmů, které byly vybrány pro digitální restaurování. Pro letošní rok je připraveno uvedení dalšího zásadního titulu československé nové vlny, filmové adaptace románu Milana Kundery Žert, kterou natočil v roce 1968 režisér Jaromil Jireš.

Žert je mistrovskou filmovou adaptací slavné knižní předlohy, která rozvíjí pochmurně groteskní příběh o tom, jak nevinná studentská recese může zásadním způsobem zničit lidský život, pokud se odehraje v kulisách totalitní nesnášenlivosti, fízlování a udavačství.

Hlavní hrdina příběhu Ludvík Jahn se po letech vrací do rodného města, aby se setkal s rozhlasovou reportérkou Helenou Zemánkovou. Zájem o ni je však motivován především tím, že Helena je ženou Ludvíkova bývalého spolužáka a nejlepšího přítele, který mu však na základě nevinného žertíku doslova zničil život a budoucnost. Zahořklý Ludvík plánuje prostřednictví Heleny vykonat pozdní pomstu, která se nakonec ukáže jako nepovedená a on se cítí ještě trapněji, ubožeji a osamoceněji, než když ho kdysi jeho kamarádi na stranické schůzi vyloučili z fakulty.

Román Milana Kundery Žert vyšel v roce 1967 a spisovatel se společně s režisérem Jaromilem Jirešem podílel i na vzniku filmového scénáře. Film měl premiéru v kinech počátkem roku 1969, byl oceněn na Přehlídce českých a slovenských filmů v italském Sorrentu, kde získal cenu Stříbrná siréna, a cenou na 17. MFF v San Sebastiánu. Na počátku normalizace byl uložen do trezoru a uvedení na řadě mezinárodních filmových festivalů se dočkal až po roce 1989.

Žert je filmařsky neokázalým přetlumočením zásadních témat Kunderova románu. Pečlivě až drásavě zobrazuje, jak období komunistického teroru 50. let dokázalo rozvrátit životy běžných lidí a převrátit vnímání etických hodnot.

Digitální restaurování filmu Žert bylo realizováno z finančního daru manželů Milady a Eduarda Kučerových Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary ve společnostech UPP a Soundsquare ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie v roce 2022. Zdrojem pro digitalizaci byly originální negativ obrazu a originální negativ zvuku uložené v Národním filmovém archivu. V případě filmu Žert se jedná již v pořadí o 23. film, který byl digitálně zrestaurován z finančních darů manželů Kučerových.

Karlovarský festival dlouhodobě podporuje v rámci svého programu uvádění digitálně restaurovaných stěžejních snímků domácí i světové kinematografie. Tradici zahájil v roce 2011, kdy se stal iniciátorem projektu digitálního restaurování českých filmů a jako první titul uvedl film Marketa Lazarová a postupně další tituly českého filmového fondu. Na 55. MFF KV pak proběhla velká retrospektiva filmů restaurovaných organizací The Film Foundation, kterou s cílem uchovávat a ochraňovat díla světové kinematografie založil Martin Scorsese.

Organizátoři MFF Karlovy Vary rozšiřují portfolio aktivit zaměřených na systematickou podporu filmových tvůrců, kterou již řadu let představují tvůrčí dílny nebo prezentace projektů ve stadiu vývoje sdružené pod festivalovým labelem KVIFF Eastern Promises.

Novou aktivitou je v letošním roce pilotní ročník projektu KVIFF Talents. Celoroční program má za cíl nacházet talentované tvůrce a podporovat vznik kreativních audiovizuálních projektů s vysokou mírou originality a mezinárodní ambicí. V rámci programu budou vybraným tvůrcům poskytnuty finanční prostředky na vývoj, mentoring od odborníků i možnost prezentovat na MFF Karlovy Vary projekt potenciálním producentům, partnerům a investorům. Přihlášky pro aktuální výzvu jsou otevřené do 22. května.

„Podpora nových talentů vždy byla klíčovou součástí aktivit festivalu. S KVIFF Talents tuto činnost posouváme opět o něco dál. Věříme, že program bude dalším dílem skládačky, který podpoří vyšší míru originality, kreativní odvahy a mezinárodních ambicí tvůrců z našeho regionu,“ říká výkonný ředitel MFF Karlovy Vary Kryštof Mucha.

Projekt KVIFF Talents je rozdělen do dvou paralelních programů. Creative pool se zaměřuje na vyhledávání kreativních námětů na audiovizuální dílo jakéhokoli formátu nebo žánru – může se jednat například o krátký film, webovou sérii, podcast, videoklip nebo herní koncept. Cílem Feature pool je pak podporovat náměty na originální hrané autorské filmy, které mají potenciál vzniknout rychle a s rozpočtem do pěti milionů korun. Do pilotní fáze projektu se mohou hlásit tvůrci z Česka a Slovenska, výhledově se plánuje rozšíření na region střední a východní Evropy.

„Klíčovou charakteristikou KVIFF Talents je individuální přístup. Jsme si vědomi, že každý projekt má v křehké fázi vývoje jiné potřeby, proto plánujeme tvůrcům ušít podporu na míru,“ dodává Mucha. V aktuální výzvě, která je otevřena do 22. května, mohou tvůrci přihlašovat své projekty do programů Creative Pool i Feature Pool. Na začátku června budou z každého programu vybráni tři tvůrci, kteří obdrží label KVIFF Talents.

V průběhu MFF Karlovy Vary se následně uskuteční prezentace, jejímž cílem bude propojit tvůrce s potenciálními producenty, partnery a investory. Tímto krokem se zahájí dlouhodobá spolupráce, která bude obnášet poskytnutí prostředků na vývoj projektu, pomoc s financováním nebo mentoring ve fázi vývoje, výroby i distribuce. Kompletní informace o projektu najdete na talents.kviff.com.

Karlovarský festival podpoří ukrajinské filmaře a zdejší filmový průmysl jedinečnou spoluprací s Mezinárodním filmovým festivalem v Oděse (OIFF).

Bezprecedentní válečná agrese na Ukrajině má za následek také zásadní omezení kulturního života. Karlovarský festival vyjadřuje plnou podporu ukrajinským filmařům a festivalovým organizátorům, a proto bude hostitelem programu Works in Progress 13. ročníku filmového festivalu Oděsa, který se vzhledem k válce na Ukrajině nemůže konat. Na karlovarském festivalu proběhne pod názvem OIFF WIP Selection.

„Jsme přesvědčeni, že široká solidarita s válkou zasaženou Ukrajinou musí zahrnovat i podporu jejího kulturního života, který byl v této chvíli téměř zastaven. Jako filmový festival jsme proto hledali cesty, jak podpořit ukrajinskou kinematografii, a jsme rádi, že se podařilo společně s filmovým festivalem v Oděse najít formu spolupráce, která má smysl,“ říká vedoucí Industry oddělení MFF KV Hugo Rosák.

„Současné válečné podmínky, v nichž se Ukrajinci ocitli, mají přímý vliv na filmový průmysl. Proto jsme dostali nabídku od Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, aby se „Industry část“ oděského mezinárodního filmového festivalu stala součástí jeho industry programu. Jsme našim českým kolegům nesmírně vděční za to, že nám dali tuto příležitost. Příležitost představit ukrajinskou kinematografii, talenty a kulturu světu,“ řekla Anna Machuh, generální ředitelka OIFF.

Program Works in Progress je v rámci OIFF prezentací hraných celovečerních filmů, které jdou v letech 2022–2023 do distribuce. Hlavním cílem programu je představit ukrajinské filmy světu a lokálním trhům, přitáhnout pozornost mezinárodních distributorů a také najít partnery pro budoucí projekty.

Výběrová komise OIFF vybere 12 hraných filmů, které jsou ve finální fázi výroby nebo v postprodukci a které vznikly na Ukrajině nebo v koprodukci s Ukrajinou. Filmy musejí dosahovat mezinárodních standardů kvality, aby mohly být v rámci programu Works in Progress představeny.

Autory vizuálu k 56. ročníku MFF KV jsou Jonatan Kuna a Zuzana Lednická ze Studia Najbrt.

„Letošní plakát festivalu je nejen černobílou, ale i barevnou ilustrací a oslavou toho, co společně každoročně prožíváme na začátku léta na karlovarské kolonádě mezi hotely Thermal a Pupp. Najděte si svého Wallyho, ale mnoho dalších postav spojených s festivalovou historií,“ říkají autoři.

Výstava Studia Najbrt představí 28 let trvající spolupráci s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary. Výběr z mnoha podob jednotlivých ročníků bude představen především plakáty, tiskovinami, ale i mnoha dalšími předměty, které každoročně pro festival vznikají. Práce Aleše Najbrta, Zuzany Lednické, Marka Pistory, Jakuba Spurného a několika dal-ších designérů budou vystaveny v Galerii umění v Karlových Varech.

Karlovarský festival uvede již šestým rokem filmovou sekci nazvanou Lidé odvedle, jejímž partnerem je Nadace Sirius, oficiální neziskový partner 56. ročníku MFF KV.  Sekce nabídne snímky s tematikou hendikepovaných lidí, které zobrazují hrdiny s tělesným hendikepem, zrakovým nebo sluchovým postižením.

Letošním neziskovým partnerem festivalu bude projekt Patron dětí Nadace Sirius. Patron dětí je unikátní projekt, který na internetu představuje příběhy dětí, které potřebují jakoukoliv pomoc. Každý z nás si pak může vybrat příběh, který podpoří, a částku, kterou přispěje. Provoz projektu je kompletně placen jeho zřizovateli, takže k dětem se příspěvky dostanou v plné výši až do poslední koruny.