Článek
Scházíme se u piva v Karlových Varech. Na filmovém festivalu, kde je tradičním hostem. Jiří Strach přichází na setkání poněkud potlučen. „Nezvládl jsem jízdu na koloběžce,“ komentuje zlomené prsty na ruce a rozbitou bradu s nadhledem.
Jiřina Bohdalová na červeném koberci MFF Karlovy Vary
Do Varů jste přivezl televizní projekt Klec, který měl velký úspěšch v České televizi. Přiznám se, že bych od vás tento žánr nečekala.
Odhadla jste mě správně. Já bych to od sebe taky nečekal. Vzniklo to tak, že Marek Epstein přinesl scénář, který se mi úplně ze začátku nezdál. Já na tenhle žánr asi nejsem, nepatří ke mně. Kdo ten film viděl, tak on má vlastně beznadějný konec. Já jsem se doteď vždy snažil, když člověk točí drama nebo jakýkoli jiný žánr, na konci mít nějaké světýlko naděje pro lidi. Že ten svět není tak hrozný. Kdežto v Kleci to skončí šíleně. Není tam nic, pouze beznaděj na konci.
Co rozhodlo?
Tím, že Marek scénář napsal pro Jiřinu Bohdalovou a vzápětí mi Jiřina volala, jestli ji v tom režijně pohlídám, tak to v podstatě nešlo odmítnout. Ve finále jsem si řekl, že jsem docela rád, že jsme Klec natočili, protože jsem si aspoň šáhl do jiného segmentu filmového řemesla, do jiného žánru. Tím, že na to v televizi koukalo dost lidí, skoro milion dvě stě, tak si myslím, že je to dobrý signál toho, že se nám film s Markem Epsteinem povedl.
Já se přiznám, že jsem ho dokoukala do půlky, protože jsem pochopila, že má temný konec. Obsazení Kryštofa Hádka byla náhoda, nebo kalkul?
To bylo jasné okamžitě. Ještě než jsem scénář dočetl, tak jsem tam Kryštofa viděl a v podstatě jsem neměl jinou variantu. Nedělal se žádný casting ani kamerové zkoušky. A na tom jsme se s Jiřinou okamžitě shodli, že Kryštof je jediná možná volba z českých herců toho věku.
Ostatní váš názor sdíleli?
Původní představa Marka Epsteina a dramaturga Jaroslava Sedláčka byla, že by ta postava měla být mladší. Někdo třeba kolem dvaceti let. Ale je asi obtížné najít herce ve dvaceti letech, který by to takhle zkušeně a takhle dobře zahrál, notabene, aby byl schopen i partneřit s osmdesátiosmiletou legendou Jiřinou Bohdalovou. I pro to partnerství je třeba mít už nějakou zkušenost a Kryštof už toho má natočeno mraky.
Co další projekty? Mluvila jsem s Milošem Urbanem o Sedmikostelí, ve hře je pohádka Dlouhý, široký a bystrozraký, co dál?
Oba projekty, které jste zmínila, jsou mé letité sny. Sedmikostelí je dvacetiletý sen, Dlouhý, široký a bystrozraký je desetiletý sen. Jak říká Miloš Urban (autor Sedmikostelí – pozn. red.), na některé sny je třeba si umět počkat a možná se také některé nevyplní. Tak uvidíme, co z toho bude. Je zajímavé, že se neptáte na Anděla Páně 3...
Bude třetí díl?
Vzhledem k tomu, že vše důležitého biblického je v trojici: Otec, Syn a Duch svatý, třetího dne Ježíš vstal z mrtvých a podobně; trojka je biblické číslo, tak si myslím, že i Anděl Páně by měl být v trojici.
Bude tedy třetí díl?
No nevím. Já jen říkám tu představu, že si myslím, že by to bylo správně.
Takže po kriminálním dramatu přijde na řadu pohádka?
Já vždy přeskakuji mezi žánry, abych u jednoho nebyl příliš dlouho. Kdybych točil celý život jenom pohádky, tak se tím člověk asi přejí... Na příští rok mám určitě trojdílnou detektivku, kterou napsal Josef Mareš s Janem Malindou, scenáristé výborné série Případy 1. oddělení, a na to se moc těším. Měl by tam být Ivan Trojan v hlavní roli, takže ještě před dalšími velkými sny si splním jeden sen detektivní třídílný televizní. Myslím, že je to od kluků zdařile napsané, je to skvělý scénář.
Jaký je pracovní název?
Pracovní název je Docent.
Může se vám hodit na Zboží.cz: