Článek
Přes 50 tisíc sledujících na Instagramu. Kolik z nich, myslíte, si koupilo vaši novou knihu Přitažlivost planety Krypton?
Nevím, dál. (Smích)
Je o virtuálním světě, který k vaší profesi patří. Patříte mezi ty, co promýšlejí, co sdílet, nebo jednají spontánně: prostě to „tam rychle hodí“?
Nemám ten reflex tam něco „házet“. Založil jsem si sítě jen z pracovních důvodů. Má to za následek to, že tam často dost mlčím nebo si dělám ze sociálních sítí srandu.
A pak když přijde projekt, který podpořit chci, tak tam dávám příspěvky k němu několikrát za den. Myslím, že ty příspěvky o nás něco vypovídají. O mně například to, že žiju prací, no.
Kniha zachycuje vztah dvou lidí, kteří si mimo jiné dali slib, že se „nikdy nepotkají“. Dal jste někdy podobný slib? Podařilo se vám ho dodržet?
Ne, ne, s nikým jsem si takto intenzivně nepsal, ani jsem si s nikým nedal takový slib. Řekl jsem si zkrátka: co kdyby, a začal psát.
Pak najednou nemůžete brknout o místa, která znáte, a navodit si pocity, co jste prožili, ale pořád je to fikce a jdu si v příběhu na tenkým laně fantazie. Do autobiografie nepadám.
Jak dlouho jste knihu psal?
S přestávkami dva roky. Ale v podstatě od začátku jsem věděl, kam hrdiny dovedu. Jen jsem hledal co nejhodnotnější cestu, aby konec dal vývoji nějaký smysl a učesal ten chaos, kterým hrdinové projdou. Můj způsob psaní se ale od psaní scénářů zas tolik nelišil. Disciplínu mám a vím, co potřebuju udělat, abych se do psaní dostal.
Před čtrnácti lety jste si z Varů odvezl Křišťálový globus. Vím, že tam pravidelně jezdíte. Dorazíte i letos?
Dorazím i letos.
Přibalíte si do kufru i svou novou knihu? Budete tam výtisky rozdávat?
Jo, jo, koupím si malé kolo, budu jezdit po kolonádě a rozhazovat kopie jak Večerníček. Doufám, že mi pak lidi za to dají aspoň oplatku...
Vary, opatky, festival jsme probrali. Záhy se ale znovu ujmete režie. Kdy začíná natáčení vašeho vysněného filmu Vlny?
Doufám, že v únoru.
Půjde o film z konce 60. let, z prostředí Českého rozhlasu. Máte již vybrané herce, lokace...?
Některé herce mám, ty hlavní. Na lokace vyrážíme za pár dní. Čeká mě hodně intenzivní půlrok příprav a upřímně už teď se mi svírá žaludek tou zodpovědností, ale do toho srdce bije jako zvon tou touhou Vlny natočit.
Pomalu si ujasňujeme hudbu, mám skvělého kameramana, střihače. Vůbec si myslím, že ten film má skvělé personální zajištění. Snažíme se zkrátka udělat maximum.
Píšete, hrajete, režírujete... Jak často slýcháte, že je přemádlováno?
Tak jsem „na trhu“ už dlouho, no. (Smích) Když člověk chce v profesích, co dělám, dělat ty nejlepší věci, tak nejde nebýt vidět. Prostě to k tomu patří... Nějak moc mi to lidé ale nevyčítají.
Jiří Mádl: Chce-li člověk něco vymyslet, tak u toho musí být sám
Spíš oceňují, že jsem spojován čistě s mými projekty, a ne s nějakými skandály. Ale rozumím tomu, že někoho štvát můžu, vždyť já bych si sám někdy po ránu ten obličej taky radši vyměnil. (Smích)