Článek
Chéreau je v českém prostředí znám jako dvě stě procentní francouzský režisér typicky intimních dramat.
Ve filmech využívá své zkušenosti z divadla a z práce s herci - vždyť v 90. letech kolem sebe soustředil celou jednu generaci francouzských herců. I širší divácký okruh si jej může spojit s dramatem Intimita, přibližují orgie anonymního sexu dvou osamělců v ulicích Londýna, anebo s adaptací historické krvavé tragédie Královna Margot.
„Intimitu jsem natočil v angličtině, ale nikdy jsem toho nezalitoval. Vadí mi, jak bývají filmaři někdy vulgárně falešní. Přečtou si anglický román a dají se ho zinscenovat na francouzském Azurovém pobřeží,“ uvedl Chéreau.
Samouk a skandály
Každopádně platí, že Chéreauovy filmy jsou vždy na hraně a nebezpečné a taky nudné pro ty, jimž nebyla nadělena shůry trpělivost a kteří nechápou, že život někdy není legrace.
Mezinárodní značkou jeho přínosu k filmu je pokus o naprostou upřímnost při rozebírání našich vnitřních hnutí v lidských vztazích, které dokáže inscenovat až teatrálně na „velkém“ plátně.
„Důležitý pro mě byl zejména třetí film Zraněný člověk, který jsem natočil poprvé skutečně velmi osobní snímek, skládající se z věcí, jež jsem sám zažil či měly se mnou nějakou souvislost. Jako samouk bez filmové či divadelní školy, co se učil na napodobování cizích vzorů - zejména Orsona Wellese a německý expresionismus, jsem tehdy pochopil, co je to film. A o co se sám chci pokoušet,“ uvedl Chéreau.
Filmař, jenž už má na své pažbě několik slavných skandálů, zároveň přiznal, že některé odvážné, osobní scény či útržky jeho filmů mohou působit bolest blízkým.
„Ale nikdy nestojí otázka tak, jestli existuje nějaká hranice, za níž bych se cítil být neslušný. Snažím se především přetavit svoje osobní zážitky a zkušenosti v něco, co by mohlo zajímat i ostatní. A jen doufám, že tím nikomu neublížím,“ dodal režisér.
Kritici zraňují
V Karlových Varech nicméně umělec přiznal, že jemu samotnému mohou naopak ublížit drsné kritiky. „Nevěřte žádnému filmaři, který vám říká, že nečte kritiky. Není to pravda. Nakonec to nevydrží a dříve či později se o ně zajímá. To sami novináři si někdy myslí, že jsou filmařům ukradené.“
Festivaloví diváci budou mají možnost shlédnout ještě jeho další filmy. Například v historickém dramatu Gabrille se žena středního věku (na festivalu rovněž přítomná Isabelle Huppertová) pokouší opustit své zajištěné, ale vyhasínají manželství, aby se ke svému zraněnému muži vrátila hned nazítří. Jenže to jen vede k postupnému rozkladu jejich náhle zničeného společného života.