Článek
Jaký byl váš první pocit, když jste se dozvěděl, že budete hrát roli Jiříka?
Volali mi, když jsem byl zrovna na studiích ve Francii. Byl to velký pocit radosti, že se mám za čím vracet. Všichni znají Zlatovlásku, která samozřejmě je součást, už 50 let, našeho národního dědictví. Měl jsem respekt i z toho, že to byla první velká role, první velká postava. Pětatřicet dní jsme to filmovali a byl jsem skoro v každé scéně. Takže i respekt před tím samotným procesem a ztvárněním postavy tu byl.
Co říkáte na Petra Štěpánka v roli otce Zlatovlásky, jak probíhala vaše spolupráce?
Tam se dokončil kruh toho, že starý Jiřík, a teď nechci nikoho urazit, se vrací jako otec Zlatovlásky a má ji předávat mně jako tomu novému. Byla to velká láska a laskavost. A myslím si, že to, co jsem cítil z pana Štěpánka, byl uzavírající se tvar toho, že se objevil zpátky v roli, ve které ho dost lidí zná.
Petr Štěpánek: Zlatovláska? Nevstupuju do stejné řeky, jsem na úplně jiném břehu
A co Zlatovláska, prozradíte nám něco o ní?
Já jsem se s Jasmínou potkal už na „kamerovkách“ na castingu a tam už jsem věděl, že v ní něco je. Tajemství, obrovská křehkost, ale zároveň i majestátnost. Takže pro mě vůbec nebylo překvapivé, že bude hrát se mnou právě Jasmína.
Líbí se vám v roli Zlatovlásky?
Mým úkolem jako Jiříka bylo se do ní zamilovat a já jsem se do ní zamiloval.
Zamiloval jste se jako Jiřík nebo jako Tomáš?
Jiřík se zamiloval do Zlatovlásky a Tomáš se zakoukal do Jasmíny jako do parťačky a kamarádky a člověka, se kterým mám teďka velmi blízký vztah. Obecně tam panovala přátelská a skvělá atmosféra. A právě s Markem Lamborou a s Jasmínou jsme spolu trávili nejvíc času a měli jsme štěstí na to, že jsme si sedli lidsky, humorem i v přístupu k práci.
Vy jste psal na svém Instagramu, že tam bylo hodně náročných scén, co bylo nejnáročnější?
Už jen z toho pohledu, že se točí venku a točí se se zvířaty. Těch zvířat tam bylo hrozně moc. Myslím, že je super, že se producent a tvůrčí tým a režisér Honza Těšitel rozhodli, že opravdu minimum zvířat chtějí dělat počítačově. Takže se doopravdy točilo s holuby, hady a s koňmi samozřejmě. Měli jsme našeho parťáka Štístka, což je Jiříkův pejsek, kterého Jiřík zachrání. Místy to bylo náročné v celkovém delikátním organismu natáčení.
Naučil jste se mluvit se zvířaty jako Jiřík?
Ano. V průběhu natáčení, kdy jsme točili od prvního dubna a skončili jsme v půlce června. A za ty tři měsíce jsem doopravdy začal víc vstupovat do dialogů se zvířaty a vůbec se světem, protože takový Jiřík je. To je člověk, který samozřejmě díky kouzelnému hadu, kterého ochutná, tak začne mluvit se zvířaty. On už i předtím měl soucit a empatii se zvířaty a s celým světem, takže to byla jenom taková třešnička na dortu.
Jak člověk jako herec je s postavou takhle dlouho, což byla naprostá balada pro mě si takhle dlouho zůstat s někým, kdo jsem já, a poznávat toho člověka, tak jsem začal zvířata vnímat o dost víc a povídat si s nimi.
Jaký je Tomášův vztah k pohádkám? A v čem se liší původní verze od té nové?
Celý rozhovor si můžete přehrát v úvodu článku.