Článek
Snímek režiséra Marka Tullia Giordany sleduje velmi precizním a zároveň sdělným způsobem vyšetřování zmíněného teroristického činu a především osudy jeho osmnácté a devatenácté oběti. Při výslechu na policejním oddělení totiž padá ze čtvrtého patra zatčený anarchista Guiseppe Pinelli. Podle oficiální policejní verze spáchal sebevraždu, nicméně režisér Giordana moc na oficiální verze nedá.
Dalším mrtvým je pak jeden z vyšetřovatelů masakru Luigi Calabresi, na němž se Pinelliho souputníci pomstí, i když podle filmové verze se právě Calabresi přiblížil nejblíže pravdě jak o okolnostech výbuchu, tak o smrti obviněného anarchisty.
Všechny tyhle peripetie spolu se skvělým hereckým obsazením stačí Giordanovi k vybudování silného dramatu. Některé roviny filmového vyprávění ale pomíjí. Jeho Román o jednom masakru nemá tolik vnitřního života jako třeba jiný italský politický snímek Božský, který známe i z tuzemských kin.
A netěží tolik z atmosféry politicky radikálně rozdělené společnosti, která měla na jihu Evropy na konci šedesátých let tendenci se radikalizovat směrem doleva i doprava, jako další italský film z poslední doby Můj bratr je jedináček.
Nejzajímavější je tak na Románu o jednom masakru režisérova verze tehdejších událostí. Především to, že ukazuje, jak dovedně až machiavelisticky využil státní aparát milánský výbuch a zároveň půtky mezi levicovými a pravicovými radikály k vlastním cílům: tedy k udržení moci a stability.
Film bude v rámci MFF Karlovy Vary (29. června až 7. července) bojovat o Křišťálový globus v hlavní soutěži.