Článek
Za svůj život jste získal už mnoho cen. Co pro vás znamená tahle cena oproti jiným, které už vlastníte?
Tohle je takové bilancující, že se člověk ohlíží a po tom karambolu se dívá do zpětného zrcátka. A člověk tam vidí, co tam bylo předtím, co spáchal.
A tak Jirkovi říkám: Jiříku, trošičku to smrdí protekcí - kamarád kamarádovi…
A on mi říká: Tak se podívej, vole, co jsi udělal, a potom mluv tady o tomhle. A když se člověk na to potom fakt podívá, tak říká, že je to úctyhodné. A opravme to slovo - je to cenyhodné.
Za svůj život jste toho ztvárnil opravdu mnoho. Je ještě něco, co jste neztvárnil a toužíte, chcete si ještě zahrát?
Určitě ano, teď budu zrovna hrát to, co se mi moc líbí. Scénář Bohdana Slámy a tam budu hrát takového zlostného dědka…
Toho už jste hrál…
Kde?
Cesta z lesa, města…
To nee, tenhle bude ještě oholenější o jakékoliv optimistické naděje…
Když jste tehdy jako dítě stál s tatínkem na jevišti ochotnického divadla a „zdobil jste“, dokázal jste si tehdy představit, že jednou budete dobývat ty prkna, co znamenají svět? Měl jste takovou vizí a doufal jste, že jednou budete jedna z největších hvězd?
No já jsem rád, že jsem chlouba vizovského ochotnictva.
Nepřál jste si víc?
Tak je to krásné pro toho rodáka z Vizovic, ne? Pro mě je to krásné a tatínek by měl jistě velkou radost z toho malého Bolečka.